To tu máme vzpouru starých fotrů, nebo co?

Autor: Pavel Vacek

Kdysi dávno, tj. v dobách, kdy jsem ještě vstával společně se svým neoddělitelným celoživotním partnerem, jsem měl na kategorii Masters naprosto jiný náhled. Považoval jsem ji za přehlídku povislé kůže a shluk předsmrtných nervových záškubů. Nutno dodat, že to bylo skutečně dávno a tahle kategorie byla relativně v plenkách, jakkoliv to bizarně zní. Inkontinence ale přece jen není nosné téma příběhu, byť jsem si dnes při pohledu na cvičence nesoucího si ten módní barel plný přirozeně fialové tekutiny pomyslel, že tohle vypít, budu v půlce tréninku dělat supersérie leda s pisoárem. Nicméně chtěl jsem říct, že když začínala Bikiny fitness kategorie, viděli jsme pěkně rostlé slečny, někdy skutečně krev a mléko a někteří masters závodníci skutečně věrně odpovídali pohledu tehdy mladého muže..

Leč, doba plynula rychlostí blesku, dnes už většinou vstávám sám, a já překlenul pomyslnou hranici potřebnou do vstupu mastersáků, tj. mužů nad 40 let a můj pohled se začal radikálně měnit. Stejně tak jako ostatní muži, i já jsem začal propadat lehké panice z blížící se krize středního věku, chátrajícího těla a odumírajících buněk. Takže jsem se do toho zase pustil, s větší vervou než obvykle, vymazal a pro jistotu skartoval všechny své předešlé názory na kategorii Masters a vydal se na prkna, kde jsem trochu infantilně předváděl svou vizáž v plavečkách, ve kterých by vás normálně vykázali i z Gay pride. Výsledkem bylo 4 místo na MS a já se dmul pýchou, že dle celosvětových parametrů je má kůže povislejší a tělo povadlejší mnohem méně, než bych před těmi dvaceti lety očekával. Vydrželo mi to půlrok.

Martin Dráb druhý zprava

Na jaře 2018 totiž následně vybojoval titul Mistra Evropy Zbyněk Ceradský a já si říkal, páni… to je ale formice! A navíc super symetrie. Paráda! Akorát furt ještě trochu míň kil, takže můj pocit jakožeborce pořád ještě neutrpěl smrtelný úder. Nemusel jsem na něj čekat příliš dlouho. Hned o půlrok později se konalo MS 2018, kde se představili rovnou dva superborci. Tím prvním byl v nejtěžší kategorii masters 45-50 let startující Martin Dráb, který si pár týdnů předtím odnesl Absolutku z prestižní GP Pepa Opava, což jinými slovy znamená, že mnoha mladším závodníkům zbyly oči pro pláč. Martina zná samo sebou každý fanda do kulturistiky, vždyť je to úspěšný reprezentant. Tedy aspoň byl. Pak se zdálo, že už na to hází bobek, ale ono ne. Přesto to byla relativně dlouhá doba, kterou nestál na prknech. Člověk by čekal, že se na jeho postavě už přece jen trochu podepíše věk, jenže to by čekal marně. Martin Dráb byl opět velký, přitom elegantní, s úzkým pasem a dominujícím V tvarem trupu a pěknými kulatými tvary. Paráda, radost pohledět. Na MS byl třetí. Ten, kdo ale celou dobu chrápal v nějakém hybernačním zařízení, nebyl Martin, ale Jirka. Konkrétně Jirka Čermák. Reprezentant z roku (tuším) 2005. Pak se asi zavřel do toho sci-fi aparátu, aby o 13 let později vylezl v nemlich stejně suprácké fazóně jako tehdy, včetně ukrutných lýtek, které by vyděsily i Chucka Norrise. Prostě cestovatel v čase par excellance. Věk? Jakej věk..? Zaslouženě vyhrál, odnesl si titul Mistra Světa a já odnesl svoje krámy z toho loňského do sklepa k ostatnímu haraburdí… 

Jirka Čermák uprostřed

Jenže tím to všechno teprve začalo. Jarní sezona totiž přinesla úplnou smršt chlápků s šedinami na skráních, kteří byli do jednoho lepší než o generaci mladší chasníci v plné síle. Byli jste na MČR? A viděli jste Libora Voborníka? A viděli jste jeho brutální nohy? Ne? Tak koukejte mazat do fronty na bílou hůl a vlčáka. Libor Voborník nestartoval léta. Má totiž trochu rozhašenej pajšl a zdravotní problémy mu tu přípravu už několikrát zhatily. Když se ale připravil letos, to byla bomba! Přes 110 kilo vysekaných svalů, nohy velikosti Obřího sudu tady z Javorníku, úzký pas a parádní ruce. Na Evropě to ale na vítězství nestačilo, kde těsně prohrál v boji o zlato, ale v pohodě to stačilo na to, aby vymlasknul všechny mlaďáky na Diamond v Maďarsku a stal se Elite profíkem. A víte, kdo byl na jaře ještě úspěšnější?  Padesátiletý Jan Tomášek! Porazil jak Libora, tak všechny závodníky ve své nabušené kategorii na ME 50-55 let. Mluvil jsem něco o povislé kůži na začátku? Tak v případě Jana Tomáška by se dala najít leda na šourku. Jinak byl tvrdej, tvrdej a tvrdej a žudrákově tvrdej. Fakt že jo. Říznout do něj by nezvládl ani Horst Fuchs s nějakým skalpelem z kosmu. To se vážně jen tak nevidí. A přitom žádná vysušená treska s objemem masa jako v párcích od Andreje. 95 kg vyřezaných na sračku! Tomuhle, že je padesát? Tvl… se poseru…

Libor Voborník

Takže jsem se celý léto špekuloval, přemýšlel, jestli mezi tuhle společnost má vůbec cenu nakouknout, až jsem včera viděl něco, co je prostě nemožné… Štefana Orosze by měl znát každý. Ale nezná. Především ti, kteří mají intimní vztah se svou konzolí. Takže jen krátce. Štefan Orosz je nejvýraznějším závodníkem přelomu tisíciletí. Genetický zázrak a supertalent. Pokud by tehdy byla kategorie profíků do 212 liber, nebojím se tvrdit, že by ČR měla svého Mr. Olympia. Leč, bohužel, nebyla. A když byla, tak zase nebyla Štefanova vůle k návratu na soutěžní podia. Až teď. Na jaře jsem s ním dělal na MČech rozhovor, dokonce se mi ho podařilo vysvléknout, což je výkon, kterým se v případě mužů obvykle veřejně nechlubím, ale tady udělám výjimku. A bylo to dobré. Možná skvělé. Jenže uplynulo pár měsíců a Štefan nahodil na fcb ledabylou lážoplážo fotku z dovči z Řecka. Jakože teď tedy má pusu od hektolitrů tzaziky, ale od pondělka začne přípravu, psal… Nejdřív jsem vyvalil oči jak Francouzský buldoček, pak zalapal po dechu a následně mi proběhla hlavou hláška z Černých baronů. Co si predstavujetě pod takým pojmom príprava, vojín Kefalín? Vždyť je to hotové! Perfektní, dokonalé! Sakra tomu chlápkovi táhne na pade a plážoformu má jak Mistr Světa, kterým se bezpochyby stane. Kulaté, velké, estetické objemy a pruhy na nohou. Jo… tak to se mají jeho soupeři na co těšit, až tedy odloží nafukovací lehátko a pustí se do té přípravy.

No a proč to vlastně píšu? Inu, protože to jsou kluci z generace, která víc cvičila, než se fotila. Takže tu máme borce, kteří nevypisují elaboráty na síti, jak procházejí peklem a jak trpí, ale oni si jdou za svým cílem. Takže je nikdo nezná, což je celkem blbý, když jsou, navzdory věku, výkonnostně mnohem dál, než leckterá instahvězda a leckterý novodobý profík. Zároveň to píšu proto, abychom si ukázali, kam se posunula kategorie masters. No a taky to píšu proto, jak obdivuhodný je tento sport, kde můžete mít skutečně vysokou výkonnost ve věku, kdy sportovci ostatních odvětví už jen kynou v moderátorském křesle. Mám z toho nefalšovanou radost. A to by ještě mohl za 14 dní vyhrát Mr. Olympia King Kong všech šedovlasů, padesátiletý, nestárnoucí Dexter Jackson. To by byla teprve prča. Moc bych mu to přál.

Jan Tomášek