Cvičte, žijte, vydržte...!

V sobotu se na ČT24 objevila fascinující reportáž o tom, že když jsou teď fitka zavřená, lidé si nakoupili činky domů a začali běhat kolem baráku místo na pásu. A taky, že se teď pokouší napodobit ledoborec. Uznávám, že tahle módní vlna zájmu o zfialovění vlastní kůže způsobená ponorem do vody ve fázi transformace na led překvapila i mě, ale jinak...? Co bylo vlastně cílem té reportáže? Že prodávat činky je teď výhodnější než distribuovat kokain? Nebo že lidé, kteří cvičí roky a desetiletí, nechtějí měnit svůj životní styl jenom proto, že si nějaký mudrc usmyslel, že fitko je semeništěm Covidu?

Jasně že cvičíme! A pořád a dost. Vidíme to i my v číslech tržeb. A jsme překvapeni. Při jarním lockdownu jsem propadl depresi… „Tvl… to je v pytli, zavřeli to, lidi nebudou cvičit, proč by měli baštit proteiny?“ Říkal jsem si a začal se poohlížet po kladívku, kterým bych ztrestal spořící prasátko. Ale oteplilo se, venkovní hřiště jste vzali útokem, vytáhli jste činky na dvůr, do garáží a jelo se dál. Pak léto, nádech normálního života, v září dokonce proběhly soutěže a pak… Pak už jenom samé blbé zprávy… První zavření. Naprd, ale vymysleli PSA a naděje tu byla. A taky že jo, PES zavrtěl ocasem, podal pac, došlo k otevření, nádechu a…. 14 dní a zavřeno. Zase. Tentokrát bez jakékoliv naděje, protože na toho jejich PESa, původně 100x vychváleného, vybarveného, dopodrobna vypsaného a vycpaného excelovou tabulkou plnou vzorečků a zaklínadel, že podle toho se teď budeme řídit, už hodil bobek i jeho páníček.

Venku teď může cvičit leda magor, nebo nějaký Rus s litrem vodky v žíle. Nastěhovali jsme se tedy na půdy, do sklepů, do garáží s přímotopy. V malých prostorech je nás jak najebáno, funíme si do xichtu, neb někdo rozhodl, že velké větrané fitko je zdroj globální apokalypsy. Spousta majitelů sebrala odvahu, jede na tajňáka a s nimi i pár jejich klientů. Navzdory práskačům, udavačům a bonzákům, kteří oprášili své nadšení pro nevyžádanou péči o spoluobčany. Žalovat se nemá, ale hlásit se to musí, pane strážníku… Takže jsme ti zlí, neukáznění, sobečtí. Vyvrhelové společnosti. Ti, kvůli „nimž to nikdy neskončí.“ Což je pravda. Tohle asi nikdy neskončí, to ví každý, kdo ovládá kalkulačku, neb pokud nebude do vzorečku dosazena nula, což nebude, pořád budeme ve stupni jedna. Navždy. Co to znamená, si už najděte sami. Pokud se vám nechce, znamená to: Vopruz na stupni 1.

Takže jsme ti kazišuci opatření zřejmě. A co jako čekali? Že se někdo vzdá životního stylu, který ho naplňuje, baví ho, přináší mu radost a bude se modlit k mesiáši Hamáčkovi? To musejí být ještě naivnější, než jsme si mysleli. Nebo hloupější. Cvičíme, boucháme, zvedáme, makáme a já z toho mám radost. Je super, že vášeň pro sport, pro kulturistiku, překonává všechny překážky. A přestože nemám žádný důkaz pro následující tvrzení o tom, že vyrovnaný člověk, který má svého koníčka, překoná nemoci a jiné strasti života daleko snáz, tak tomu bezmezně věřím. Dokonce jsem přesvědčen, že nám to i pomůže. Ta syrovost základů, hrubé činky a železo, nutnost o tréninku přemýšlet a improvizovat, to mnoho cvičenců opět naučí pořádně makat. A taky to z nás (možná) udělá příjemnější návštěvníky fitka. Víte, jak mě štvalo, když si někdo esemeskoval 10 minut na peckdecku? Strašně! Jsem přesvědčený, že teď mi to bude jedno. Aspoň prvních pár týdnů po znovuotevření. A proč? No, protože teď ho nemám vůbec a je to celkem fuk. Klidně si počkám, dám něco jiného, na rozdíl od teď budu mít hromadu jiných možností…

Takže cvičte, ta epidemie jednou skončí, na to červená mikina stejně nemá žádný vliv. Makejte, protože se jarní sezona blíží. Už brzy se dozvíme termíny soutěží a já jsem na tuty přesvědčený, že proběhnou. A proč jsem o tom přesvědčen? Protože Svaz kulturistiky vede momentálně Lída Čížová, a to je normální kouzelník, mág a eskamotér. Někdo, kdo dokáže zajistit povolení i když vám za barákem vyroste atomový hřib. Vzpomeňte, že v prosinci, kdy už nikdo nesměl vystrčit z baráku nos, proběhly ze sportu snad jen turnaje Oktagonu a pak jen Fitness Mania. Není tedy důvod pochybovat, aby neproběhly závody za 3-4 měsíce, kdy už bude situace nepochybně lepší navzdory osmdesátépáté mutaci Coviďáka.

Dneska je ten text kratší, možná jsem s pointou tentokrát trochu na štíru, ale už mě unavuje, jak za to šíření furt někdo může. Začalo to lyžařema, na chvilku převzali štafetu havíři, pokračovalo dovolenkářema, v září za to mohli haranti, pak to spadlo na hospodský a fitkaře, abychom se vrátili v kruhu přes vlekaře zase k lyžařům. Připomíná to starý vtip z dob socialismu, že naše hospodářství má jen 4 nepřítele. Jaro, léto, podzim a zimu. I tehdy chtěli soudruzi poroučet větru dešti a ti dnešní chtějí poroučet virům… My musíme jen vydržet. Není důvod se stydět za to, že na sobě makáte. Že se neposíráte z kdejakého příkazu. Že sportujete, budujete si sílu jak fyzickou, tak mentální. Že posilujete imunitu na které to stojí. Že se věnujete něčemu, co vás naplňuje a baví. Že žijete… Na tom není sobeckého vůbec nic. Sobec je ten, který po vás chce, abyste se vzdali své vášně, jenom proto, že on sám se potácí ve vlastní bezradnosti.