Doplňky užívej, teprve až budeš mít vyladěný jídelníček…. Hmm a proč jako?

Tu první část věty z nadpisu jsem na různých diskusních fórech četl snad milionkrát. Ale ještě víckrát jsem slyšel tvrzení, že strava je 80% úspěchu. Někdy 70, jindy 90, asi podle toho, v jaký kondici jsou zrovna baterky v kalkulačce. To větu slýchám už 30 let a vždycky se mi k ní chce dodat jediné: Jak kdy…  

Jde totiž o to, že se můžete stravovat jak pánbůh, v kapse mít osvědčení z nějakého kurzu od Roubíka, na zdi bude zasychat certifikát o trenérství a váš jídelníček bude rozpitvaný na molekuly, pokud budete ve fitku cvičit jak želva na rohypnolu, budou vaše výsledky chabější než momentální ekonomický výhled naší vlasti.

Častým nářkem náctiletých cvičenců bývá, že ať dělají, co dělají, ať žerou jak popelnice, nemůžou přibrat. Což jsou samozřejmě kecy. Důvody, proč nemůžete přibrat, jsou jenom tři a pokud nemůžete přibrat, děláte chybu někde v nich. Tím prvním je životospráva a přílišný výdej energie. Po prohýřených nocích, po mnohahodinových aktivitách bez jídla se přibírá fakt blbě. Pokud máte dalších sto koníčků, musíte si určit priority. Buď budete dobrý fotbalista, fighter, turista, nebo kulturista. Všechno naráz by možná zvládl Jára Cimrman, ale vy asi ne.

Tím druhým důvodem je prostý fakt, že tělo nemá potřebu přibrat. A tím důvodem/stimulem musí být trénink. Trénink, který je založen na progresivním přetížení, na konstantně zvyšující se zátěži, na cvicích, které stimulují více svalových partií zároveň a vyvolávají mohutnou hormonální odezvu. Jasně, mluvím tu o tzv. základních vícekloubových cvicích, při nichž vždy používáte vyšší váhu než při cvicích izolovaných. Dnes je všude tolik detailních informací, že začínající cvičenci lehce přehlédnou samotnou podstatu tréninku. Vidím dnes a denně nové techniky, nové cviky, nové stroje, ale málo nudné rutiny, která je, alespoň v počátku, právě onou roznětkou, která způsobí růst svalů, a která je klíčem k mohutné postavě. Zjednodušeně vysvětlím. Když přijde kluk (nebo i holka) do fitka, chce si procvičit nohy, automaticky sedne na předkopy, udělá pár opakování, pár sérií, řekne jau, to bolí a jde zkusit něco jiného. Jenže okřídlené tvrzení, že co bolí, to roste, v tomhle případě úplně neplatí. Spíš bych zvolil neméně známé: Co tě nezabije, to tě posílí. A „zabít“ tě můžou rozhodně dřepy. Každý, kdo cvičil déle jak 14 dní, ví, že náročnost dřepů a předkopávání je neporovnatelná. Zatímco u předkopů vás bolí přední strana stehen, po dřepech vás bolí všechno. Stehna, záda, plíce, hlava, zadek a ego…

A o to jde. To je ta „rozbuška“ růstu. Proč? Tělo si tuhle nálož dřiny moc dobře zapamatuje a samo si řekne: „Tak tohle už na mě chlapečku podruhý nezkoušej. Spustím mechanismy, které moje tělo uvedou do anabolismu, použiju všechny živiny, co mi dodáš k tomu, abych se vystavilo větší, silnější, odolnější..." A to je ten klíč. Tohle si tělo neřekne po peckdecku, po isolovaném zdvihu pětikilovky na biceps, po stahování kladečky… Ale po Mrtvých tazích, přítazích v předklonu, benči a dalších úplně základních cvicích ano, to vám garantuju...

No a tím se dostáváme k třetímu bodu, proč nepřibíráte. Neponocujete, trénujete, jak máte, roznětka růstu bouchá jak svíčky v osmiválci a ono furt nic. Protože je možné, že sice vaše tělo je v anabolismu, ale když nejsou cihly, písek a malta, barák stát nebude. Vaše tělo tedy po adekvátním těžkém tréninku lační po živinách, ale z chleba s marmeládou je bude dolovat jen velmi těžko. Takže se pomalu, ale jistě přesouváme k největšímu problému mladých nadšenců do kulturistiky. K rodičům. Rodin, které se stravují správně, které mají na talíři plnohodnotnou a vyváženou stravu, byste v každém městě napočítali na prstech jedné ruky zasloužilého truhláře. Strava pubošů je katastrofa, snídaně a svačiny se v lepším případně skládají z chleba s něčím, v tom horším vůbec neexistují a první jídlo přichází až ve škole, kde obvykle katastrofa přidává další dějství. Večer je na stole to, co udělá máma a já dost pochybuju, že to bude každý den flák masa. Nastoupit na rodiče s požadavkem, že se chcete stravovat jak Slavoj Bednář v době, kdy se půlka národa třese, jestli si může dovolit rozsvítit žárovku na hajzlu, je jen bleskurychlou poukázkou na cestu do prdele… A tak vám zbývá jediné. Sehnat si živiny sami. Buď tím, že si začnete vařit sami z vhodně zvolených potravin, co najdete doma, nebo tu katastrofu vylepšíte doplňky…

…Čímž se dostávám opět na začátek k tvrzení o těch procentech. Je strava 80% úspěchu? Před soutěží rozhodně. Pokud nebudete mít vyladěný jídelníček, přijdete na podium tlustí a zavalití, můžete mít svaly větší než ostatní, stejně skončíte na chvostu a vidina úspěchu se rozplyne jak pára nad hrncem. Ale pokud vám jde jen o objem, potřebujete „pouze“ dostatek bílkovin a sacharidů. A ty můžete k tomu chlebu s májkou od mámy dodat i z pixly od nás. Jasně, už vás slyším, jak řvete, že vám rodiče nedají peníze na takový blbosti. A dělají správně. Na ty si vydělejte sami. Existuje totiž něco jako brigáda. Moje 15letá dcera si přes prázdniny vydělala nějaký koruny, a ještě uspořila přes deset tisíc, aniž bych ji musel nahánět po Evropě jak Liam Neeson v akčňáku 96 hodin. Chápu, že skládání okurky, masa a salátu do housky vám nepřijde tak děsně fresh jako Přemkovi Forejtovi, ale prachy jsou prachy a ty se dají směnit za protein, gainer, nebo ideálně break, či rýžovou kaši. A hnedle máte parádní sváči do školy na pár měsíců přesně s tou hromadou živin, které potřebují vaše bicáky, aby udělaly dojem na holky. Nebo kluky, to máte fuk.

Samozřejmě se najde spousta kritiků, kteří mi za tenhle článek budou spílat a nadávat do reklamních šmejdů. Je mi to fuk, jsem pragmatik. Moc dobře vím, že je lepší vařit si doma jídlo, chystat si ho do krabičky, kupovat si za ty vydělané peníze potraviny. Ale taky dobře vím, že jsou rodiny, kdy vás máma bude prudit za bordel v kuchyni a táta nadávat, že zatímco vy si žerete kuřata, on jí točeňák z kůže a pilin. Takže tohle je jen tip pro případ, kdy to nejde, nebo se vám nechce, to udělat líp. Akorát ještě budete muset doma vysvětlit, že Rice & Oat Mash je skutečně rýžovo-ovesná kaše plná prvotřídních sacharidů, a ne kilo anabolik v prášku…