Jseš trochu připosránek, ale hlavně že máš právo...

V posledních dnech jsem velmi zaujat kauzou ohledně divadelní scény v Brně. Částečně proto, že v ní figuruje bývalý vynikající kulturista Viktor Hell, kterého tak chválil Pavel Koukal v rozhovoru, leč aktuálně figuruje na straně temna skoro jako Darth Vader. Ale hlavně proto, že si člověk připadá mnohem méně zahanbený, když je na sebe po večerech hodný a porno teď ponovu povýšilo na umění. Takže když odteď budu sledovat nějaké ty umělecké filmy, kde si děvčata tahají králíky z klobouku (ty leta sledování umění už se projevily, a tak používám metafory), nebudu se už cítit jako prase, nýbrž skoro jak nějaký kavárenský intelektuál. Nicméně, pokud jste doposud tuhle aféru nezaznamenali, je třeba vám to trochu přiblížit, abychom se dostali o kus dál. V Brně je jakýsi festival, který se, jak jinak, cáluje z našich daní, kde se uvádí veselá divadelní hra o Ježíškovi. Ale s děckem vás tam pravděpodobně nepustí, neb Ježíšek je tak trochu zpustlík. Nejdříve se nechá povzbuzovat muslimskou roztleskávačkou, kterážto si k tomuto účelu vytáhne národní fangli z místa, odkud se normálně tahají ven jen mimina, aby se jala vyhecovat našeho Jesuskrista, aby se přestal válet po kříži a trochu se pošmajchloval s nějakou její souvěrkyní. A ta nemusí zrovna souhlasit s tímhle nápadem. Brilantní dílo, řekl bych, akorát ne všem po chuti. Třeba tomu výše zmíněnému Viktorovi a jeho kámošům, kteří se rozhodli tuhle podívanou překazit. Což znamená nástup fašismu, jak jsme se dozvěděli z novin. Tak, a to by k vysvětlení mohlo stačit, protože coby ateistovi je mi to celé celkem fuk.

Co mě ovšem zaráží a proč celou tu kauzu sleduji, je argumentace dotčených herců a ředitele divadla, a politiků, že jde o porušení svobody slova, a že na to mají právo, a že kdo tuhle svobodu slova nechce respektovat, je extrémista, fašista, zločinec a ještě mu smrdí z pusy a má ošklivou vyrážku v podpaží. Tak. A to je věc, která se bezprostředně dotýká i mě. A vlastně i vás. Jde o to, že s místy hranou skromností  se občas taky můžu považovat za umělce. Těch pár tisíc článků už by na nějakou tenkou knihu vydaly a vzhledem k tomu, že mě čtete pravidelně, asi ty texty nebudou úplně blbý. A v těch článcích věčně do někoho rejpu, z někoho si dělám srandu a pár lidí, co nevydejchám i urážím. A vy se tomu řehtáte a pak píšete takový ty věci jako krásně napsáno a konečně to někdo napsal a podobný hřejivý blbiny. Ale ani kdyby tohle všechno nestačilo, mohl bych za odpoledne spíchnout nějakou hru o tahání čehokoliv odkudkoliv, páč to by mi šlo celkem dobře. Každopádně, pokaždé, když o někom napíšu, že měl na soutěži na sobě míň masa jak kuře z KFC, plně si uvědomuji fakt, že dotyčný se může zjevit u mých dveří a dobře mířenou trefou mi spustit rajskou z frňáku. Běžel bych na policii, že jsem měl právo na svobodu projevu? No jsem snad debil? No.. teď co odpovědět, že? Prostě, neběžel. Možná jsem u mnoha lidí ten, na kterého by pasovala ta původně řečnická otázka, ale určitě nejsem připosránek. Je mi jasné, že když někoho veřejně urazím, nebo zesměšním, beru na sebe riziko, že to dotyčnému nebude 2x šmakovat a půjde si to ručně vyreklamovat. Tak jakápak svoboda slova, nebo projevu? To, že jsem jakýsi „umělec“, nebo veřejně známý pisálek, je nějaká nová forma imunity, či co?

To je stejné jako s těma názorama na fejsu. Se každý ohání jakýmsi právem na svůj názor. Což o to, názor je jako díra do zadku, každý máme nějakou, resp. nějaký, ale kdyby se ho aspoň nebáli napsat pod svým opravdovým profilem. Ale z toho fejkového se co chvíli dočtu, že Vojta není žádnej profík, protože je malej, že Seidlová je (nechci to psát), protože vystrkuje prdel, že Kužel není pořádnej silák, páč má hubený nohy a tuny dalších nesmyslů. OK, v pohodě, máš svůj názor, tak si za ním stůj. Ukaž svoji formu, ukaž svoji sílu, ukaž svoji bábu. Ale to se nestane, radši máš na profilovce Thora, páč ono by se mohlo klidně stát, že by se ukázalo, že jsi 20ti letej uhrovatej panic, co se uškrtí na protisměrných kladkách a všichni tě za ten tvůj názor pošlou do prdele. Aspoň bys byl k něčemu, páč by ses mohl přihlásit coby  výplň dutiny v gay verzi té divadelní hry. A o to tady jde. Říkej si, co chceš, máme demokracii, ale pokud možno veřejně, neanonymně a ideálně z očí do očí a buď připraven nést důsledky. Jó, to kdyby řekl o Vojtovi, že je hubeňour takovej Kai Green, asi by nezbývalo nic jiného, než pokrčit rameny. Ale většinou ji pronese někdo, kdo je jen o něco lepší než moje teta, která volným tempem šlape na stepru u Ordinace v růžové zahradě. V diskusích vídám dorostence ověšené plackami ze soutěží, o jejichž existenci nemáte ponětí 5 minut po jejich skončení, kterak neváhají zpochybňovat tvrzení Mistrů světa, profesionálů, lidí, jejichž talent, píli a potenciál nedokáží dohnat ani za deset životů. Ale tohle funguje jen na síti. Za klávesnicí. V reálu ani ťuk, protože by ses mu vysmál…

Takže by bylo fajn, naučit se argumentovat. Denně čtu příspěvky lidí, kteří si pletou makronutrienty, zaměňují bílkoviny se sacharidy, nemají ani páru o výrobě suplementu a přesto přese všechno se neváhají vyjadřovat ke kvalitě výrobku. Nedávno mi jeden takový na otázku, kolik je v dávce jeho oblíbeného suplementu gramů BCAA odpověděl, že všechny. Jiný zase na otázku, proč bere to a to, odpověděl, že sice neví, ale že mu to doporučil kamarád a že to naše je komerční sr**ka. Další konverzace neměla smysl, protože lepší argumenty má i růžový kulich mé dcery. Nerozčiluje mě to, je mi z toho smutno.

Takže se omlouvám, že to dneska nebylo tak úplně o kulturistice a fitness. Mám holt trochu problém s dnešní dobou, kdy jste za rasistu, když o černochovi řeknete, že je černoch. Kdy si kdekdo uzurpuje všelijaká práva, ale zodpovědnost žádnou a kdy může kdejakej ňouma zpochybňovat autoritu, páč má právo na názor. A trochu mi chybí doba, kdy muži dbali o svou čest a jejich sokové dokázali přijmout plesknutí rukavicí a buď se bránit tasenému kordu, nebo složit hlubokou omluvu…