Má zkušenost s Korteho tréninkem - 2. část

Hned v úvodu předesílám, že toto je již starý, před 5 lety publikovaný článek. Důvody, proč ho znovu publikuji jsou dva. Tím prvním je ten, že uvažuji, že ho znova zařadím do programu. Tím druhým je fakt, že už je to přeci jen 5 let a čtenářům, pro které je tento typ tréninku možná nejvhodnější bylo tehdy 12-13 let a logicky neměli o nějakém Extrifitu ani tucha. Věřím tedy, že i tentokrát bude tento článek přínosem právě pro mladé cvičence. 1 díl. 

4 týdny uběhly jako voda a já jsem zpět s prodělanou zkušeností s Korteho tréninkem. Nebudu vás dlouho napínat. Pro ty z vás, kteří neradi čtou, řeknu verdikt hned na začátku. Ty ostatní provedu jednotlivými týdny, kdy jsem si napsal poznámky a postřehy k těmto fázím. Ačkoli se tento trénink zdá jako velmi jednoduchý z teoretické stránky, tak se vyskytly nějaké potíže, se kterými si určitě budete muset poradit také. Právě proto jsem napsal tu druhou, rozšířenou část.

Část první- Verdikt.

Funguje to?

Ano. Musím říci, že ano. To, že jsem nenabral tolik, kolik jsem předpokládal, resp. kolik sliboval mýtus Korteho tréninku, je především způsoben mým nedostatečným stravováním. Prostě jsem málo žral, ačkoliv jsem často pociťoval hlad. Přesto jsem nabral cca nějaké 2 kila, kupodivu spíše na vršku těla, ale i to považuji za velice solidní výsledek a málo pokročilý cvičenec bezpochyby musí dosáhnout mnohem většího přírůstku váhy.

Komu to doporučit?

S klidným svědomím mohu říci, že všem. Mladým začínajícím kulturistům? Bezpochyby. Tento trénink je o světelné roky lepší než triliony sérií soustav peck-decků, přednožování, izolovaných bicepsů a podobně. Jenže! Ono je to jedno. Protože mladému chlapci budete vysvětlovat jen velmi složitě, že mu paže při tomto tréninku poroste úplně stejně, i když se vzdá svých oblíbených 15 sérií všemožných variací bicepsového zdvihu. Jak slavně pronesl John Lennon, nevěřte nikomu, komu je přes třicet. A to mě je bohužel už dost dlouho. 

Pokročilým cvičencům? Ano, také. V určitých fázích roku proč ne. Určitě vás to silově pozvedne, naruší tréninkovou rutinu a vrátí vás to zase na chvíli k základům.

Nějaké výtky?

Ano.  Ale ty bych si nechal až na závěr článku. Prozatím se spokojme s tím, že to funguje. 

Je to taková bomba jak všude slibovali?

Tak tím už si tak jistý nejsem. Jednoznačně se shodnu s příznivci tohoto systému na tom, že by to měl být základní pilíř pro všechny dorostence a juniory. Nebo pro všechny ty, kteří s posilováním začínají. Dokonce si myslím, že je to velmi vhodný systém i pro všechny ty, kteří mají posilování jako doplněk k jinému sportu. Ideálně mě napadá třeba letní příprava hokejistů.

Pro ty, co mají už něco odcvičeno, bych však zařadil Korte po bok dalších mnoha systémů jako je HIT, Heavy Duty, FST-7 atd. Nechápejte mě špatně, já jsem strašně rád, že jsem si to zkusil, protože každá změna je pro tělo dobrá, ale o to právě jde. Udělal jsem v tréninku změnu, která zafungovala. Proč zafungovala, to bych si opět nechal na závěr. Nyní - po Korte tréninku

Část druhá- Jak šly týdny za sebou.

Než jsem se pustil do Korte experimentu, projel jsem si web a k mému zděšení zjistil, že Korte trénink časem vybujel do všemožných mutací, která s mou představou vůbec nekorespondovaly. Asi nejvíc se od té klasiky odlišovalo video (poměrně sledované) na You Tube, kde byl Korte prezentován jako trénink prováděný v 5 sériích po 5 opakováních s bandážemi a opaskem a několika dalšími pomocnými cviky. To už ve mně zahlodala pochybnost, proč se tomu vlastně říká Korte. Takže já si vzpomněl na to, co mě k téhle myšlence dovedlo a tím byl spor na našich stránkách mezi příznivci vysokofrekvenčního tréninku a nízkofrekvenčního tréninku. Tzn. Svalová partie několikrát týdně vs 1x týdně. A pokud má být Korte trénink o síle a objeme, tak jde spíš o 8 sérií daného cviku bez opasků, bandáží, trhaček a pomocných cviků, šel jsem do toho v této podobě. Tzn. 3x týdně 3 cviky po 8 pracovních sériích. 

Cviky a váhy.

Vzhledem k menším zdravotním potížím (záda v oblasti vzpřimovačů), jsem musel modifikovat cviky a místo dřepů, benče a mrtvých tahů jsem zařadil dřep s činkou vepředu (nebolí mě z toho záda), benč (klasika) a přítahy činky v předklonu (snažil jsem se o tu nejčistší formu).

Problém č. 1.- Určení váhy. Nikdy jsem nebyl silový typ a jedno opakování na výkon mě nikdy nezajímalo. Prostě jsem neměl ani ponětí, kolik je mé maximum. Navíc doby mého zápalu do tréninku už byly fuč a společně s ním také mé silové schopnosti.  A to je problém, protože pokud si blbě určíte váhu, tak se to s vámi táhne celé 4 týdny. Pokud dáte málo, je ten trénink na prd. Pokud naopak napumpujete svoje ego nepatřičným sebevědomím, odporoučíte se nejpozději v třetím týdnu.

Proto jsem to odhadl, co bych tak asi mohl momentálně dávat. Pak jsem si vzpomněl, že se to musí jet bez opasku, trhaček atd.., no a tak jsem si zas ubral. No, zkrátka laboroval jsem nad tím asi den a vypadly z toho tyhle čísla.
Dřep s činkou vepředu – max. 140 kilo Benč- 160 kilo Přítahy činky v předklonu- 150 kilo
Všechny cviky jsem si předsevzal provádět v celém rozsahu pohybu, precizní technikou, což v případě dřepu představovalo dosednutí až na lýtka. U těch přítahů už to bylo horší, ale věřím, že jsem s technikou také obstál. 

1.   Týden

63% plánovaných maxim představovalo na dřep 88,2 kg (naloženo 90 kg), benč 100 kg a přítahy 94,5 (naloženo 95).

Inu, vrhnul jsem se do toho s nadšením, a jelikož nikde nepsali nic o nějakých rozcvičovacích sériích, jak rychle jsem začal, tak rychle skončil. Ve druhé sérii na dřep mě píchlo ukrutně v koleni tak, že jsem myslel, že mám po tréninku nadobro. Naštěstí to do druhého tréninku přešlo a já zařadil ještě 2-3 rozcvičovací série ke každému cviku. Každopádně první týden byl velká pohodička a vyloženě odpočinková věc. Až jsem si říkal, jestli se panu Kortemu při výpočtu nerozbila kalkulačka. Přesto jsem však narazil na jeden problém. Spíš miniproblémek.

Problém č. 2 – Pokud jste zvyklí na 2-3 pracovní série, velice brzy se dostanete do stádia, kdy při cvičení daného cviku změníte počítání sérií z 1, 2, 3, na „kurvakolikátátodoprdelejeužsérie?“ Zjistil jsem to už ve středu, kdy se zorientovat v tolika sériích jednoho cviku bylo pro mě takřka neřešitelné. Od té doby jsem chodil na trénink vybaven tužtičkou a papírkem, abych si každou sérii hezky odčárkoval. Jako retardek. 

2.       Týden

65% plánovaných maxim. Dřep 91 kg (naloženo 93), benč 104, přítahy 97,5kg

Cvičil jsem ve Fitmexxu, takže vzhledem k rozmanitosti a odstupňování kotoučů se daly naložit i tak bizarní váhy jako je 104 kg, takže jsem se mohl poměrně věrně držet výpočtů. K druhému týdnu snad ani nemám, co bych napsal. Ty tréninky byly pořád lehké. Přesto jsem začínal mít poněkud obavy z regenerace svalů, a proto jsem začal poměrně masivně užívat BCAA Instant při samotném tréninku a myslím si, že v tomto ohledu to byla vynikající volba. Co se týče suplementace, po celou dobu jsem užíval na noc Long 80, přes den CFM80 a sem tam Hell Gel. Nepravidelně.  Druhý týden také proběhl zcela bez problémů.
 
3.       Týden

67% plánovaných maxim. Dřep 93,8 (naloženo 95), benč 107,2 (naloženo 107,5) a přítahy 100,5 (naloženo 100 kg)

Jestliže se druhý týden odehrál v absolutní idylce, tak ten třetí začal ihned problémem. Tentokrát větším. Šla na mě nějaká chřipka či co.

Problém č. 3: Nemoc. Bylo mi fakt blbě. Normálně bych se na trénink vykašlal, počkal bych 2-3 dny a znova na to vlítnul. Trénink Korte však vnímám tak, že to je metodicky vypočítaný postup, kdy se počítá každý týden a každé nepatrné zvýšení váhy. Vynechat proto 1 trénink vidím jako problém, který naruší celý proces. Takže pokud pondělek ještě jakž takž ušel, ve středu jsem to doplácal s vypětím všech sil, totálně vyřízený a musel počkat do neděle, než mě přešla teplota, chrapot, kašel a podobný prkotiny, abych pak stejně udělal pouze 6 sérií od každého cviku. V tento týden mi také poklesla váha a tu nutnost pravidelnosti systému vidím jako překážku, která celý proces může dost narušit.

V tomto týdnu jsem tedy ještě přiřadil V52 a vit. C, ale to je asi každému jasné. 

4.       Týden

69% plánovaných maxim. Dřep 96,6 (naloženo 100 kg), benč 110,4 (naloženo 110), přítahy 103,5 (naloženo 104)

Poslední a nejtěžší týden. Když jsem sháněl informace o Korteho tréninku, tak jsem v mnohých článcích objevil informaci, že jde o náročný, fyzicky vyčerpávající trénink. Není to pravda. Tyto informace byly napsány zřejmě pod vlivem posledního týdne, kdy dá trénink už docela zabrat. Nicméně jako celek je to docela brnkačka. O to víc mě překvapilo, že to funguje. A u těchto překvapujících dojmů bych na závěr rád zůstal.

Překvapení č. 1- Byl jsem velmi skeptický k tomu, že tento systém zajistí, že budete mít hlad. Že vám to stimuluje metabolismus tímto způsobem. To se skutečně potvrdilo a pokud si dáte tu práci s nasycením požadavků vašeho organismu, tak zcela jistě přiberete víc než já.

Překvapení č. 2- Paže. Myslel jsem, že budou atrofovat, zmenší se atd…, jestliže nebudou procvičovány. To se nestalo. Já jsem si je sice neměřil (nechtěl jsem si kazit odpoledne), ale evidentně nedošly žádné újmy na objemu. Naopak, myslím si, že držely krok se zbytkem těla. Pravděpodobně jedinou partií, která to trochu odskákala, byla lýtka.
 
Překvapení č. 3 – Bez zdravotních komplikací. Toho jsem se obával. Dřepy, benče, přítahy představovaly riziko pro mé koleno a spodní záda. Jenže ono to drželo. Ba co víc! Dokonce se mi zdálo, že mě to nějakým způsobem (zatížením vícekloubových cviků) vyloženě srovnalo.

Překvapení č. 4. Má to silný motivační náboj. Minulý týden bylo asi 59 stupňů ve stínu, že? Nebo tak nějak. Je dost pravděpodobné, že by to byla dobrá výmluva pro to, abych to v posilovně nějak odflákl. A to je samozřejmě špatně! Zde jsou nastavené jasně dané úkoly. Zvedneš v 5 opakováních X kilu v 8 sériích. A je jedno, kolik je venku stupňů. Prostě to uděláš a hotovo. Jinak jseš srajda. To se mi moc líbilo.

Pokud jste tedy došli až sem, musíte nutně nabýt dojmu, že jsem se nutně musel stát nadšeným vyznavačem tohoto tréninku. Proč by také ne, vždyť jsem napsal v podstatě jen samé pozitiva, navíc podpořené jasnými výsledky.

Jenže je tu jedno velké ALE.
Tím prvním argumentem, který může tyto výsledky zpochybnit je fakt, že Korte trénink pro mě představoval jakousi výzvu, motivaci. Proto jsem se opět soustředil na kulturistiku, suplementaci a regeneraci a to přineslo výsledky. Pokud bych však stejné úsilí a soustředění vnesl do jiného tréninkového systému, věřím, že by to dopadlo stejně.

Problém. č. 4: Tou druhou velkou negací je to, že ten trénink je prostě strašlivě ubíjející. Nuda, opruz. Jako když chodíte do továrny. Zpočátku to bylo fajn, bylo to zase něco nového, ale postupem času, i když jsem chodil pouze 3x týdně, jsem z toho tréninku měl pocit, že jsem tam snad furt.  Co jedeš? Dřepy, benč, přítahy. Aha a pozítří? Dřepy, benč, přítahy. A pak? Dřepy, benč, přítahy. Atdatd… Takže to je asi největší slabina tohoto systému.

Přesto všechno vím, že se ke Korteho tréninku určitě ještě párkrát vrátím. Ostatně, vyzkoušejte si ho sami.