Není to jen sport

Při tomto článku jsem se nechal inspirovat hlavně dnešní dobou. Jaký je v mých očích problém v 21. století a co všechno s sebou tato doba přináší? Vidím to z pohledu očí studenta střední školy a řeknu vám přátelé, tato doba je velmi zlá, chamtivá a závistivá.

Proč tento článek vlastně píšu? Rád bych zde vyšel také z vlastní zkušenosti, která je sice tvrdá, ale za to ovoce, které člověk sklízí, je mnohem sladší, než se zdá. Jedná se o životní styl, který jsem si zvolil. Nedovedu si představit jeden jediný den, kdybych si nepřipravoval jídlo na další den. Jen co přijdu do školy a vkládám si své krabičky do skříňky, abych je s sebou nemusel celý den tahat, na mě začne okolí pohlížet a něco si šeptají. Nemám z toho příliš dobrý pocit, protože se u toho ti lidé smějí. Každou druhou přestávku sejdu ke skříňkám a vyndám si jednu krabičku, ve které mám přesně naváženou stravu. Mezitím, co ostatní drží v ruce bagety a hamburgery z kantýny, já si držím své kuřecí maso s rýží a jen doufám, že budu schopen za 10 minut celé jídlo sníst. Ve chvíli, kdy si sednu a začnu jíst, na mě lidé z okolí stále hledí a nechápavě zírají, co to vlastně dělám. Najednou ke mně přijde slečna ze skupinky dívek, které stály opodál a zeptá se mě : ,, prosím tě, proč nosíš to jídlo v krabičkách a nekoupíš si tady bagetu, jako každý normální člověk?" V tu chvíli se pozastavím, dokoušu své sousto, pohlédnu jí do očí a jediná odpověď, která mě v tu chvíli napadne, je : ,, protože jsem nenormální." Slečna poté odejde ke své skupince a opět se celá skupinka začne smát. Přibližně takto probíhá celý den, který trávím ve škole. Lidé z mojí třídy si na mé stravovací návyky již zvykly, ale stále je nechápou. Mají pořád ty samé otázky : ,, proč to jíš, vždyť už ti to ani nemůže chutnat ne?"  Já už však ani nevyvíjím energii na to, abych otevřel ústa a řekl těm lidem, proč tomu tak je.

To byl jeden příklad mého dne ve škole. Zde bych chtěl napsat trošičku jiný příklad toho, jak lze strávit večer s přáteli.

Jsme s přáteli domluveni, že navštívíme místní diskotéku a trošičku se odreagujeme. Dopředu vím, že si připravovat jídlo na 3 hodiny dopředu nemá smysl, a tak celý problém vyřeším proteinovými tyčinkami. Ve chvíli, když dorazíme k baru a skupinka lidí, která je okolo mě podává objednávky na whiskey, rum s coca-colou, jin s tonicem a jiné alkoholické nápoje, přijde řada na mě a já řeknu : ,, jednu jemně perlivou vodu prosím." V tu chvíli se na mě všichni otočí, hodí oči v sloup, pokroutí hlavou vezmou si drink a vypijí ho do dna se slovy : ,, ještě jednou." V průběhu celého večera sleduji mé okolí stejně starých lidí, kteří se všichni liší od mého životního stylu. Pro ně je hlavní prioritou zábava, požitek z alkoholu a tancování na parketu do zkolabování. Já jsem rád, že vypadnu z domova, vyhnu se stereotypu a hodím řeč s přáteli, které jsem delší dobu neviděl. To vše bez jediné kapky alkoholu v krvi, ale i tak se dokážu skvěle bavit.

Po nějaké době jsem zjistil, že mě tento životní styl baví a lidé, kteří ho nerespektují, do mého života patřit nemusí. Co tím vším chci říci a kam tím mířím? Je to samozřejmě můj sugestivní pocit, ale řekl bych, že pokud člověk cvičí v posilovně, není to pouze sport, ale životní styl.

Lidé okolo mě se mi stále smějí, že jsem jiný a že vyčnívám z davu. Co jim vždycky odpovím s úsměvem na tváři a krabičkou v ruce? Odpovím jim, že jsou všichni stejní a já nechci být jako všichni.  

Tímto článkem bych rád upozornil na dobu, ve které se nacházíme. Dle mého názoru chodí do posilovny, nebo fitcentra každý druhý. Mezi těmito lidmi se však najde pouze pár jedinců, kteří vidí rozdíl mezi sportem a životním stylem. Ti, kteří berou posilování jako sport, přijdou z posilovny domů a dají si zapečené těstoviny, které maminka udělala k obědu a večeři zazdí krupicovou kaší. Ti, kteří berou posilování jako životní styl, přijdou z posilovny domů a dají si míchaná vajíčka.

To je ten rozdíl, který v tomto životním stylu hraje dle mého názoru tu největší roli. Uvědomění si toho, co je pro mě důležité. Doufám, že se tento krásný životní styl, nebo pro některé lidi sport, nedostane do záhuby, kvůli dnešní generaci mladých lidí, kteří na nějaký životní styl, nebo řád absolutně kašlou a jejich priorita je pouze zábava a posmívání se nám. Pár jedincům v dnešní době, kteří máme dost silnou vůli na to, abychom nepodlehli okolí.

Tímto článkem nechci nikoho urážet, nebo se do někoho navážet. Jen mě mrzí, že ostatní lidé musí mít pořád nutkání řešit věci, do kterých jim absolutně nic není!