Osobním lockdownem k progresu

Pokud mě někdo čte alespoň poslední rok, při pohledu na titulek se mu musely protočit panenky rychleji než Gagarin v centrifuze. Zbláznil jsem se? To mi to ještě nestačilo, nebo jsem nakonec prohlédl pravdě covidově do očí? Nic z toho. Fandou Revolučního výboru pro všeobecné blaho, jinak vystupujícího pod zkratkou Meses, jehož doporučení momentálně ovládají život v ČR, jsem se skutečně nestal. Vlastně ty omezení chápu čím dál míň. Ještě tak před půl rokem jsem si (naivně) myslel, že když se bude ve velkém očkovat ohrožená skupina obyvatel, kterou ta nemoc ohrožuje bezprostředně na životě, my ostatní bychom se mohli vrátit k normálu. Ohrožená skupina se očkuje jak o život, leč ten normál, který pro veskrze zdravou fitness komunitu představuje sportování ve vnitřních prostorech, přijde nejdříve v červnu.  A to ještě za předpokladu, že si někdo před lidmi z Meses blbě nepšíkne. Čekal bych od všech těch odborníků a studovaných lidí nějakou kreativitu a kompromisní řešení, ale za poslední půlrok jsem se dočkal jen zákazu vycházek, zákazu zpěvu, zákazu sportu, rotujících dětí, čekajících studentů, zavřeného maloobchodu a restaurací vyhlížející nedohledno. Nechci být úplně hnidopich, ale radit nevystrkovat nos, všechno zavřít, zvládne i uklízečka, co tam vyklepává lógr z hrnků po těch mnohahodinových poradách. Zdá se, že páni infektologové, matematici, ekonomové, sociologové, kliničtí psychologové, tedy snad všichni mimo epidemiologů (proč taky, že jo?), co jsou sdruženi v Meses, se zřejmě drží hesla, že zdravý člověk neexistuje, pouze špatně vyšetřený pacient a hodlají ochránit mé zdraví i kdyby mě to mělo zabít a vymítit covid do posledního bacilu. Jako občanovi mi tedy nezbývá nic jiného, než vyloknout ten džbánek frustrace až do dna a počkat, až to nějak samo vyhnije. Leč jako sportovec musím chtě nechtě uznat, že současný půlrok mi pomohl víc, než cokoliv jiného…

V sobotu, když pánbůh zhmotněný do Ministerstva zdravotnictví dá, budu mít první závody roku 2021. Extrifit Cup v Kutné Hoře a normálně bych teď napsal, že jste všichni srdečně zváni. Ale v tuto chvíli pořád ještě nemáme v ruce upřesňující pokyny od MZ, takže vás nezvu, neb si myslím, že když to bude, tak to bude na 90 % bez povolených diváků. A 10 dní po Extrifit Cupu je Mistrovství Evropy. Můžu to celé ještě podělat a skončit s nejhorším výsledkem na planetě Zemi. Můžou mi před odletem vyšťourat z frňáku kousek nohy toho čínskýho brouka a nepojedu nikam. Může tam přijet banda nabušených borců a já se rozpláču jak malá holka, uteču a stopnu si kamioňáka s nezdravou obsesí pro znásilňování psychicky labilních jedinců. To všechno se může přihodit a ze slibné formy nebude nic. Ale právě teď můžu s klidným svědomím prohlásit, že jsem se ve 47 letech skutečně reálně zlepšil a přibral na svalových objemech. Nepochopitelné, neuvěřitelné a vůbec jsem to nečekal. Vážně!

Vždycky říkám, že největší úspěch v kategorii Masters je zakonzervovat na co nejdelší dobu stávající výkonnost. I to vám dá setsakramentsky zabrat. Ale zlepšení? Hmmm, to těžko. Leč stalo se a je mi jasné, že spousta z vás si bude myslet, že jsem objevil výtažek z koulí Supermana, který si aplikuji rovnou do žíly a jako zákusek si dávám podvěsek mozkový samotného Hulka. Nebudu vůbec nikomu vymlouvat přesvědčení, že jsem chodící chemička a v žilách mi koluje olej místo krve. To je vaše věc a už jsem dost starý na to, abych věděl, že přesvědčeného nepřesvědčíš. Já můžu s klidným svědomím prohlásit, že v tomto ohledu žádné zásadní změny neproběhly a elixír mládí jsem doposud nenašel.

Tak co se stalo jiného? Jsem půl roku zavřený doma. To se stalo. Eat, sleep, gym, repeat, slogan, který kdekdo nosí na tričku a málokdo se tím skutečně řídí, nabyl reálného významu. Za normálních okolností bych pořádal srazy Extrifit Clubu, možná i nějaký ten Extrifit Training Day. Určitě bych jezdil více točit kluky a holky z Teamu. Prošvihl jsem za poslední půlrok tři semináře SKFČR, které bych pořádal a přednášel tam. Vyšťavil bych se na týdenním FIBU. No a taky bych každý den jezdil s děckama do školy a pak zase pro ně. Asi bychom chodili bruslit na zimák, určitě bych mladší vodil na kroužek a sem tam bychom absolvovali nějaký ten výlet a taky bych trajdal po krámech…

90 % věcí se nedalo realizovat, u zbylých 10 % mi ty vládní nesmysly posloužily jako skvělá výmluva pro sezení na zadku. V součtu to znamená asi miliardu ušetřených kalorií a hromadu stresu. A taky hromadu času na ten opravdický bodybuilding lifestyle. Chodil jsem cvičit, makal jsem, žral, jak měl. Soustředil se na trénink a růst, protože na nic jiného se soustředit nedalo. Čuměl jsem na tréninková videa, protože Netflix už je nuda. Tohle všechno se prostě musí projevit a takové ponoření do kulturistiky jsem zažil naposledy někdy před 25 lety. Osobně si myslím, že přesně tohle je to tajemství Kuvajtského Oxygenu a místních mágů, kdy (pokud mám správné informace) tam jedou borci jako do výkrmníku, kde nemusí dělat nic jiného než jíst, spát a cvičit a nechat se vozit v Rollsech na trénink za obdivných pohledů místních šejků. Správná životospráva je prostě mnohdy víc než všelijaké lektvary.

Co tím vším chci říct? Až tenhle blázinec skončí, skončí pro mě i tohle období, které bych nazval nějakým státním soustředěním. Podmínky budou fuč pro všechny fotry, pro které je funkční rodina přece jen důležitější než nárůst pár centimetrů svalů. A to pro mě je. Ale pro ty mladší, bezdětné, je to obrovské poučení. Dnešní doba, tedy ehmmm, pardon, minulá a snad i budoucí, skýtá obrovské množství lákadel, které rozptylují vaši pozornost. Jíst, spát a pouze cvičit není tak jednoduché, jak se na tom obrázku na tričku může zdát. Jenže právě tahle životospráva je klíčem ke stabilnímu progresu. Někdo se dokáže absolutně koncentrovat na kulturistiku celoročně, jako třeba Lukáš Osladil, Pavel Koukal, nebo Slavoj Bednář a je to na nich vidět. Jiný těm svodům okolního světa podléhá snáze. Ale tento rok mi ukázal, že staré pravdy se nemění. Osobní lockdown, izolace a soustředění vám prostě progress přinese. Musí.

P.S. Vedle článku je moje TOP 6 doplňků, které momentálně užívám.