Pavel Koukal - Cvičení Mrtvého tahu byla zásadní chyba

Nedávno jste mohli vidět tréninkový videolog s Milanem Obořilem a Pavlem Koukalem. Milana jistě už dobře znáte, pojďme si tedy blíže představit Pavla Koukala, coby mladého nadějného kulturistu, který má za sebou třetí místo z MS Juniorů a nadějnou budoucnost před sebou.

Ahoj Pavle, může tě požádat o krátké představení pro čtenáře, kteří tě ještě neznají?

Jmenuji se Pavel Koukal, je mi aktuálně 25 let. Cvičit jsem začal během střední školy, ale bylo to hlavně o tom, že jsem cvičil dokola prsa, záda, břišáky. Šlo mi hlavně o to, abych měl vymakaný kozy a břicho. Až ve čtvrťáku jsem začal cvičit podle nějaké struktury a tréninkových plánů. Vlastně nějak víc jsem se o to cvičení začal zajímat až na konci střední školy. Pak jsem nastoupil na vejšku, kde už jsem cvičil pořádně a absolvoval jsem první závody. Tím byl SmartLabs u nás v Brně, což je jeden ze závodů kondičkářů. O rok později už jsem soutěžil na MS Juniorů, kde jsem skončil třetí. O další rok později jsem absolvoval debut v mužích a to na EVL’s. Poslední soutěží byla EVL’s Prague, která proběhla vloni na podzim.

Odkud si čerpal informace?

Projížděl jsem internet, četl jsem knížku Kulturistika od A do Z, zkoušel jsem tam uvedené tréninkové plány a procvičoval svalové skupiny dvakrát denně. Jenže jsem to jel dost na krev, takže ten efekt určitě nebyl takový, jaký bych si představoval. Takový klasický poblázněný začátek, kdy do toho jdeš hlava nehlava.

Vypíchl bys z té tvé zkušenosti nějakou zásadní chybu, kterou bys už neudělal, nebo kterou bys rozmluvil začínajícím klukům?

První, co mi okamžitě vyskočilo na mysl, je Mrtvý Tah. Zpočátku, vlivem těch informací z internetu jsem si nedokázal představit trénink bez mrtvoly. Takže jsem ho cvičil 2x týdně nadoraz a hodně jsem si tím do budoucna uškodil. Vytvořil jsem si svalové disbalance, začal jsem cítit nepříjemný tlak v bedrech a bedra mě začaly bolet i při ostatních cvicích. Třeba dřepy jsem kvůli tomu musel na dlouho úplně vyřadit. Takže v posledních třech letech jsem mrtvolu vyřadil úplně, čímž se to dost srovnalo a já zase začal dřepovat a provádět jiné cviky. Takže moje rada začátečníkům zní, ať se nejdříve soustředí na zpevnění středu těla a teprve pak ať se vrhnou do složitějších vícekloubových cviků.  Není kam spěchat. Zrovna tak bych se vyvaroval maximálek. To není nic pro běžného cvičence a ani kulturistu. To bych určitě přenechal powerlifterům.

Ty si občas zkusíš nějakou tu maximálku?

Ne, absolutně nemám ponětí o svých maximálkách. Dřepnu celkem v pohodě 170 kg 10x, ale kolik bych udělal kilo pro jedno opakování, to vážně netuším. Vždycky jsem raději, když tu váhu mám pod kontrolou já, a ne že se mnou ta váha hází a lomcuje.

Jaká je tvá tréninková filozofie? Jedeš na krev, nebo spíš sázíš na váhy? Nebo je to u každé partie jinak?

Můj styl tréninku jste mohli vidět nedávno na Ronnie.cz, protože to byla hodně reálná typická ukázka mého stylu cvičení. Ale v posledních letech se snažím cvičit hlavně tak, aby mě to především bavilo. Chci mít z tréninku radost. Někdy ta energie samozřejmě chybí, ale stejně se to snažím poskládat tak, aby mě ten trénink těšil a bavil mě. Nejsem ten hardcore borec, co kolem sebe hází činkama, řval by a funěl, aby to všichni slyšeli. Spíš si hledím svého, jedu si všechno nadoraz a když potřebuju dopomoc, tak si někomu řeknu. Tady v Gold’s Gymu je pořád někdo, kdo ti ochotně pomůže.

Ty vynikáš na soutěžích především svou připraveností. Měníš nějak svůj trénink v období, kdy už seš skutečně hodně vyrýsovaný?

Ne, že bych to nějak extra plánoval, ale s odstupem času musím říct, že ten trénink je v podstatě totožný. Liší se to skutečně jen detaily, kdy přidávám ranní kardio, ale ta silová část tréninku je skoro stejná. Zásadní změna spočívá jen v jídle. Ale co se týká kardia, tak se mi hodně osvědčily schody, kdy jsem 6-7 týdnů před soutěží chodil do schodů s cíleným zatínáním zadku a bylo to na něm znát. To bych asi jediné vypíchl do pozornosti.

To jsi mi trochu ukradl otázku, protože na ten tvůj pruhovaný zadek jsem se chtěl zeptat. Takže schodům tedy přičítáš největší zásluhu na tak ostře separovaném gluteu, ano?

Schodům do 11 patra, které jsem absolvoval každý den a taky pobytu v nemocnici, kde jsem pobyl týden zhruba 4 týdny před soutěží.

Co se stalo?

4 týdny před závody jsem skončil na kapačkách kvůli střevním problémům. Podcenil jsem přípravu masa a zároveň jsem podcenil ty první problémy. Zkoušel jsem další dva dny pokračovat v přípravě a naplánovaném jídle a doufal, že to přejde. Jenže místo toho to vyústilo v poměrně velké potíže, takže jsem skončil v nemocnici na kapačkách a jedl nemocniční stravu.

To jsi měl nějaký Cheat day nebo co?

Ne, ten jsem měl mít právě v den, kdy to vypuklo, takže jsem si ho nedal, abych si tím ještě víc neuškodil. Ten problém byl spíš v tom, že jsem byl 3 týdny v nové práci, kde jsem neměl ještě ustálené návyky, takže jsem si udělal velkou porci kuřecího naráz na celý den a asi jsem nějaké kousky nedodělal. To toho bylo vedro, já to skladoval v krabičkách no a bylo to.

Každopádně na EVL’s ses sice ukázal ve špičkové formě, ale výsledkově to moc nevyšlo. Proč?

Předně se brutálně zvedla úroveň EVL’s jako takového oproti minulému roku. Byl tam úplně jiný typ závodníků a mnoho mezinárodních šampionů. Takže je třeba férově uznat, že jsem na to prostě ještě neměl. Ano, bylo to dobře připravené, měl jsem nějakých 86 kilo, ale to je na mou výšku a tvary pořád ještě málo a proti mnohem kulatějším soupeřům jsem prostě vypadal mnohem subtilněji. Navíc se mi zdálo, že na rozdíl od předchozího ročníku tentokrát na EVL’s upřednostnili trochu objemnější borce před ostřejšími. Takže to jsou z mého pohledu nějaké důvody, proč to nevyšlo.

Teď máš jaké plány?

Teď se chci připravit na nějaké soutěže na podzim. Mrzí mě, že to asi nebude na EVL’s, protože jak se teď rozdělily ty federace, je to mnohem komplikovanější. Takže mi zbude asi Arnold, nějaké ty Diamondy, něco bude snad v Rakousku, ještě uvidíme.. Rozhodně chci opět přijít tzv. na plech vysekanej, ale tvarově a váhově jinde. Řekl bych, že v minulosti jsem vždy začal s dietou moc brzo, takže jsem byl sice krásně vysekanej, ale ztratil jsem něco z hmoty. Takže letos se pod jiným trenérem poučím z chyb a zkusím to udělat jinak.

S kým spolupracuješ?

Jak jsem vyšel z té nemocnice, tak jsem oslovil Viktora Hella, jestli by mě nepomohl s tím, abych se dal zase do rychle kupy. Po jeho radách jsem zase dokázal utrávit 200 gramů bílkovin a třeba 300 gramů sacharidů, což po týdnu ničeho byla paráda. Před jeho konzultací jsem lítal na záchod jedna radost a po ní jsem byl zdravý člověk. Takže ten mi hodně pomohl a dohodli jsme se na další spolupráci.

Viktor Hell je taková brněnská persona, ne?

To určitě ano. Já už o něm slýchával dřív, ale pak jsem nastoupil do práce v Gold’s Gymu, takže se z nás stali kolegové a mohl jsem se s ním seznámit lépe. Potvrdilo se, co jsem o něm slyšel, že je odborník do všech směrů fitness, ať už tréninku, stravy, tak regenerace. Napravuje nám tu všechny svaly, klouby, kolena, je to takový všeuměl přes všechno a funguje mu to. Zároveň ti vše vysvětlí, co udělá, jak to zabere, co se s tím svalem stane a většinou to vyjde tak, jak predikuje.

Tys teď nově vyzkoušel doplňky od nás, od Extrifitu. Objednal sis dle svého výběru, ale je tam přesto něco, co tě vyloženě zaujalo, nebo nadchlo?

Úplně jasně a jednoznačně mě nadchl ActiNox, HellGel a Hydro. HellGel je úžasnej svojí praktičností. Mám třeba před svým tréninkem ještě klienta, tak si vezmu pytlík do kapsy a pocucávám si ho během té práce. Nemusím nikam odbíhat k baru, míchat něco, šejkrovat a vlastně se nevěnovat klientovi. Takhle vycucnu pytlík HellGelu, začnu cítit, jak nabíhá a vlítnu na vlastní trénink. Navíc mi chutná, takže to mám rád. Pak ActiNox, který si dám ráno po probuzení, pak v průběhu dne a po tréninku, nebo navečer. Ten celodenní pocit takové napumpovanosti je super. No a Hydro miluju. Hořká příchuť po tréninku, to je moje…

No já si všiml, že v porovnání s ostatními členy Extrifit Teamu sis objednal relativně málo proteinů na úkor takových trochu netradičnějších doplňků. Takže na proteinech asi nestavíš, nebo ano?

No právě že jo.. To si mě trochu zaskočil tou otázkou. Asi jsem se bál objednat. (smích) CFM si dávám ke snídani, pak v průběhu dne a někdy po tréninku. Ale tam preferuji spíš Hydro, které si trochu šetřím, no a pak Casien používám na noc. Ale taky s ním trochu šetřím, takže ho někdy vyměním za tvaroh. Záleží, jaké mám hlad. Takže to není o tom, že to nepoužívám, ale spíš s tím nechci vyloženě plýtvat. No ale teď se chystám objednat Breaky, protože na ně mám skvělé reference od klientů, navíc to extrémně usnadní svačiny. Ale nejsou to jen doplňky, které mě nadchly. Je to celý přístup z vaší strany. Napíšu zprávu, během dne mi přijde rychlá odpověď. Objednám doplňky, druhý den je mám doma. Teď jsem točil videolog s Milanem Obořilem, kterého jsem vždy obdivoval. Mám točit s Vojtou Koritenským, to bude druhá paráda, za chvilku FIBO…

Těšíš se na FIBO?

Jo, těším, moc. Ještě jsem nebyl na takhle velké akci. Znám jen EXPO z Arnolda, nebo Evl’s, ale tohle je mnohonásobně větší, co jsem slyšel. Vždycky jsem se tam chtěl jet podívat, ale nikdy jsem na to nevyšetřil čas. Takže věřím, že si to s vámi na stánku Extrifit pěkně užiju.

To doufáme taky a díky Pavle za rozhovor.