Proč vůbec posilovat?

Tuhle jsme trochu výletovali a v době oběda zavítali do restaurace. Spolustrávníci na mě zírají, že si objednávám jen neperlivou vodu, když oni se budou ládovat výpečky. A tak vysvětluju, že mám po tréninku a pro sichr jsem se najed už doma. Přece teda nebudu jíst za hodinu znovu. Navíc jsem v dietě a zdejší kuchař asi nebude mít pochopení pro objednávku jednotlivých surovin v přesné gramáži tak, aby to ladilo s mým denním příjmem živin. Což se teda stalo tématem pro diskuzi. S nepochopením proč se tak trápím, přišly otázky na moje motivy ke cvičení. No, a protože nebývám pohotovej, jak průměrnej školák recitujíc vyjmenovaná slova po „B“, když ho o půl noci vzbudíte, vyšla ze mě slova jako „perfektní pocit z napumpování“ a podobné hlášky, které toho necvičícím moc neřeknou. Navíc jsem posléze reagoval trochu vznětlivě, když mi bylo oznámeno, že kulturisti už jsou moc, že se to nelíbí ani ženským, a že jsou prostě nějací divní. A protože se diskuze uzavřela v momentě, kdy jsem trochu ostřeji podotknul, že tenhle přístup není ničím jiným, než házením jednotlivců do jednoho pytle, rozhodl jsem se, že dodatečné odpovědi budou písemně.

Může to tedy vypadat, že je tento článek určen pouze necvičícím. Tak to ale není. Píšu ho taky všem, kteří nejsou do zvedání činek zatím ještě tolik ponořeni a mohli se ocitnout na rozcestí ať už z důvodů nepříznivých reakcí svého okolí nebo jakýchkoliv jiných. A taky všem, kteří s myšlenkou, že začnou cvičit, zatím jenom koketují. Takže už k věci. Proč vůbec posilovat?

Zabiješ nudu

Já vím, tohle nevypadá jako vrchol motivace, co by vám měl navodit okamžitou touhu po sprintu za nejbližší jednoručkou v okruhu tří set kilometrů. Kdejakej fotbalista, zahrádkář, nebo rybář by mohli podotknout, že se při výkonu svého hobby taky nenudí. No tak dobře, třeba se teprve rozehřívám.

Naučíš se režim

Tak tady už myslím, že posilování jasně kraluje. Pokud teda máte v úmyslu dělat to fakt pořádně se vším všudy. V tomto bodě se sice ještě tak nějak drží i ti zahrádkáři, protože taky musejí dodržovat nějakej ten režim. Například musí brát zřetel na to, jestli je jaro, léto nebo podzim. Kdyby totiž zasázeli teprve v létě, budou muset vsadit na to, že jim rajčata dozrají až v období ranních mrazíků. A to by byla chyba. Co se týče cvičení, tak ale mluvím úplně o jiném režimu. V docela jiném měřítku. Jde totiž o precizní náplň celého dne, dokonce i noci. Kvalitní trénink, jídlo i odpočinek. To zabere 24 hodin. Tento fakt je jako dělanej pro lidi, kteří mají v životě problém s disciplínou. Ať už se jedná o ty, co prostě jen tak inklinují k věčné lenosti, nebo o recidivující závisláky všech druhů a typů, pro něž se cvičení a vše kolem něj může stát úplně novou životní jistotou. V bodě o režimu už bez debat odpadá třeba fotbalista, jenž si dá po druhým poločasu klobásu a pivo. No a čekat čtrnáct hodin, než se pohne brčko na hladině? To bych se upil k smrti. Takže rybařina jako koníček taky odpadá. Když zjistíte, že vám chybí režim, bodybuilding by měl být jasnou volbou.

Nabereš svaly, získáš sílu

Tak tady je zakopán pes, dámy a pánové. Často se totiž můžete setkat s očekáváním, že by tyto přednosti měly být využívány na každodenní bázi. „Máš svaly? Měl bys dělat v kamenolomu. Ušetřili by se tak ti slabší.“ Když pominu fakt, že svaly a síla nejsou jedno a to samé, tudíž se nedá pouhým pohledem odhadnout, jaký svalovec má jakou sílu, tak mi přichází na mysl představa, že podle kamenolomské logiky by třeba olympijští oštěpaři měli pomáhat myslivcům a trefovat jeleny oštěpem. Aspoň by se ušetřily náboje a nevyplašila ostatní zvěř v lese. Nebo třeba sprinter. Ten by měl při své dech beroucí rychlosti fungovat jako spolujezdec policajta, co honí zfetovanýho chlápka bez řidičáku, až bude potřeba zastavit. Takže, pokud skutečně nepracujete třeba v kamenolomu, tak na každodenní využití síly mimo posilovnu klidně zapomeňte. Podle mě se dá totiž její budování přirovnat k finančnímu portfoliu. Tam se taky buduje něco, co můžete použít prostě až někdy, přesto jste rádi, že to máte. Když ale chceme mluvit o využití síly v posilovně, tak tady už je to velmi prosté – větší síla, větší váha, větší zatížení, víc hormonů, víc štěstí.

A svaly? Proč mít svaly? Třeba prostě proto, aby se vaše partnerka vedle vás cítila v bezpečí. Protože, řekněme si na rovinu, ač jsme civilizovaní, stále si s sebou bereme něco z živočišné říše – například zvětšení svého objemu jako prostředek k zastrašení protivníka.  A co se týče vlastního pocitu ze svých velkých svalů: Větší valy, větší množství krve, větší napumpování, víc hormonů, víc štěstí. To prostě musíte zkusit. Víte co je ale ještě zajímavé? Na světě nejsou dva lidé, kteří by měli stejné svaly. I v tomto ohledu jsme každý jiný. Byla by přece škoda nenechat vyniknout tu svalovou originalitu každého z nás a nezjistit, jak by to vypadalo, kdyby…

Snáz se odnaučíš nezdravé návyky a získáš ty prospěšné, získáš znalosti o potravinách a výživě

Znáte to. Do školy (práce) bez snídaně, na oběd výpečky, k večeři párek. Přesto, že se dnes o nízkofrekvenčním stravování taky mluví, i to je ve své racionální podobě založeno na prospěšnějších potravinách. Když si člověk dopřává pravidelné svaly trhající zatížení, brzy zjistí, že pokud bude pokračovat v těchto nevhodných stravovacích návycích, pravděpodobně padne na hubu. A to nemluvím o cigaretách nebo přemíry alkoholu, které mají pro zdraví přímo devastující vliv. Odbourat tyto návyky znamená odbourat další hranice, které stojí mezi vámi a dalším stupněm progresu (pokroku). A tato myšlenka má velkou moc tyto návyky ukončit. Ať už naráz, nebo postupně. Pokud máte v úmyslu dělat to fakt pořádně, postupně se taky naučíte, jak svému tělu dopřát adekvátní regeneraci. Získáte přibližné povědomí o tom, kdy je vhodnější jíst to či ono, jak podpořit celkovou využitelnost živin, jak efektivně suplementovat (výživové doplňky).

Dopřeješ si lepší náladu

Jak již bylo zmíněno v odstavci se svaly a sílou: větší zátěž nebo větší napumpování, víc hormonů štěstí, a tak i lepší nálada. Po pořádném rozehřátí se v pracovních sériích koná rozlučka s veškerými lehkými bolístky i únavou. Vzrůstá pocit sebejistoty a pevnosti. Průchod kyslíku, hormony nebo ať je to co je to, všechno to hraje do karet větší aktivitě myšlení. Člověku najednou připadá všechno snazší. Jak životní překážky, tak řešení úkolů, kde je potřeba zapojit mozek. Nebo aspoň já to tak vnímám. Navíc, kromě těchto benefitů plynoucích z fyzického zatížení má na pozitivní náladu vliv také stravování. Je známo, že například kasein obsažený ve všech mléčných výrobcích, které jsou v kulturistice hojně zařazovány do jídelníčku, aktivuje v mozku opioidní receptory a vyvolává tak pocit euforie. Dalším poznatkem co stojí za zmínku je, že přímo samotné kousání jídla uvolňuje napětí a stres (endorfiny). A i když to nemusí být pravidlem, časté jezení je v tomto sportu velice rozšířené.

Těch důvodů proč posilovat bych jistě našel víc. Ale to by bylo moc dlouhý. Na konec chci říct, že každej koníček má určitě svoje benefity. Jenom si moc nedokážu představit, že bych měl takové nepochopení pro člověka pěstujícího plodiny, nebo chytajícího ryby. Proč si teda zasluhujeme takové nepochopení my? Jsme holt jako pěst na oko. Ve středu pozornosti. Máme svaly. A není to tak náhodou v pořádku? Vždyť nám je dala sama příroda. Tak proč bychom je neměli chtít vidět?