Věk rozhodně není jenom číslo

No konečně… Jsem fakt rád, že se (snad) tenhle týden dočkáme otevření fitek, protože mně už vážně dochází představivost, co bych vám měl servírovat k obsahu. Všechny rozumné rady pro trénink s velkou činkou jsem už rozdal a s gumou jsem manipuloval naposledy někdy v 16 letech. Což je tak dávno, že si to nepamatuju. Někdo říká, že ty dvě pauzy hodně lidí odradilo od tréninku, že zpohodlněli, zlenivěli a k činkám už se nevrátí, protože na gauči je přeci jen přívětivěji. Já si to nemyslím. Má sociální bublina mě utvrzuje v pravém opaku. A protože je má sociální skupina věkově přece jen starší, byl jsem v uplynulých dnech zásoben mnohem větším počtem předsevzetí, než tomu je s přicházejícím koncem roku. Možná to bude tím, že se to skoro sešlo. Ale nyní jsem se dozvěděl, že by pár frajerů chtělo znovu zase závodit po několikaleté pauze, spousta z nich chce oprášit svůj pásek do posilovny a jiní se chtějí dát prostě jenom do kupy. Všichni měli něco kolem 40 a pár let výš.

Ať už jim zaklepala druhá míza na rameno, nebo je dohnala prachobyčejná nuda a příliš mnoho času a volných večerů k přemýšlení, výsledkem bylo, že jsem byl požádán o několik rad s ohledem na mou sportovní výkonnost uprostřed čtvrté dekády mého života. Tak se to tady pokusím sepsat.

Kulturistika je skvělá v tom, že jde provozovat na vysoké úrovni i ve věku, kdy drtivá většina sportovců jiných odvětví odpočívá ve sportovním důchodu s mnoha operacemi pohybového aparátu za sebou. A když myslím vysokou úroveň, myslím tím v porovnání se sportovci na vrcholu kariéry, nikoliv imitaci jakéhosi sportu, kteří provozují o dekádu mladší borci a ti starší se to snaží napodobit. Odtud možná taky pramení ono okřídlené tvrzení, že věk je jenom číslo. Jenže není. A je dobré si to uvědomit, pokud to chcete táhnout co nejdéle.

Ano, můžete tvrdit, že se cítíte mladistvě, natáhnout si na sebe elastické džíny a odhalit své kotníky, ale budete vypadat jen jako postarší homosexuál na lovu, nikoliv jako moderní mlaďas. Nicméně můžete být mentálně nastaven na dřinu, na pravidelnost v tréninku i výživě, jako tomu u vás bývalo za mlada. A to se vám bude hodit. Přesto je třeba mít na mysli, že stárnutí je fyziologický proces, který nezastavíte, ani kdybyste denně meditovali o pravidelné ranní erekci a bujné kadeři na vaší lysině. Pokud si uvědomíte limity, které vám stárnutí vystavuje a nepůjdete hlavou proti zdi, máte napůl vyhráno. Následující řádky berte, prosím, pouze jako mé osobní rady, které se mohou diametrálně lišit od zkušeností nějakého jiného masters závodníka. A budu rád, když své odlišné názory budete prezentovat v komentářích, třeba se něčemu novému naopak přiučím já. Teď si ale pojďme konečně napsat ty hlavní zádrhele.

Trénink

Všude se dočtete, že základní cviky jako dřepy, benč, mrtvé tahy apod.., jsou nejlepší na rozvoj svalové hmoty a celkové zmohutnění. Napsal jsem to i já a mockrát. Je to pravda. Pokud je vám – náct, nebo 20, 30 let. Pokud je vám ale přes 40, už si tím nejsem zdaleka tak jistý. Proč? Používáte obrovské váhy, čímž mimo jiné stimulujete organismus k větší produkci testosteronu a růstových hormonů. Produkce se zvýší o několik procent. Potíž je v tom, že vy toho už moc neprodukujete. Pokoušet se tímto způsobem o zvýšení produkce testosteronu, je jako chipovat Fabii 1,2 HTP. Nejelo to předtím, nepojede to ani potom. Stimulace je minimální, kdežto riziko ze zranění zad, kolen, kyčlí apod. poměrně značné, pokud si neohlídáte svoje ego. A právě nadšení znovuzrození tatíci mají s hlídáním ega celkem potíže. Ale dřepy v žádném případě nezavrhuji. Akorát je oproti minulosti cvičím až na závěr tréninku, v plném rozsahu, s plně zahřátým pohybovým aparátem s trochu menší vahou, zato však lepší technikou. A ještě na Mulťáku. Ostuda, kterou ale v klidu podstoupím.

O Mrtvém tahu se dá napsat v podstatě totéž. Zde ale vidím ještě jiný problém. Projevem stárnutí jsou všelijaké fyzické deformace a rozšiřující se pas je jednou z nich. A Mrtvý tah s velkou vahou rozšiřuje pas. Není ve vašem zájmu přirozenému rozšíření pasu ještě mohutně pomáhat nevhodným cvikem. Pokud pomýšlíte na soutěže v Masters kategoriích, zapomeňte na něj. Najděte si jiné techniky pro růst svalů než ty, které využívají maximálního přetížení pomocí těžkých vah a malého počtu opakování. Váš kloubní aparát, který je už lehce „ojetý“, to nemusí vydržet. Ale nezoufejte, takových technik je celá fůra. Od shazovaných sérií, po pomalá opakování, krátké pauzy, delších kontrakcí až po supersérie atdatd… Těžké vícekloubové cviky jsou dogma pro mladý kluky, kterými už dávno nejste. Důležité je, trénovat s rozumem, naslouchat tělu když někde píchne, zabolí, ale taky neschovávat svou lenost za vyšší věk. 

No jo, ale kde pak vzít ten testosteron, který k růstu prostě potřebujete? No to je otázka za milion. Máte v podstatě jen dvě možnosti. Vydat se správnou cestou a použít rostlinné stimulanty typu Tribulus. Funguje. Ale nesmíte na něm šetřit. Doporučené dávkování je jedna věc, praxe druhá. Navyšte doporučené dávkování alespoň trojnásobně. Taky byste měli hodně chrápat, ale povídejte to vytíženému chlápkovi s rodinou. Testosteron navyšuje i vhodná potrava jako je škrobovitá a kořenová zelenina. Brambory, batáty, mrkev, celer, řepa nebo tuřín. No a samozřejmě ty cviky s rizikem.

Druhá možnost je nastoupit na šikmou plochu zločinu, vydat všanc své zdraví, na černém trhu si vyhlédnout tst v ampuli a vyhlížet zduřelou prostatu. Obě možnosti jsou celkem na prd a je jenom na vás, pro kterou se rozhodnete.

STRAVA

Když už jsem u té zeleniny a tak, měli bychom si říct něco o stravě. Zapomeňte na nějaké cykly typu objem/vyrýsování jako jste to dělali dřív. Ne že by to nemělo své opodstatnění, ale s přibývajícím věkem je tu jedna nepříjemná novinka. Kůže, která vyniká elasticitou vaginy přestárlé důchodkyně s šesti dětmi. Ta se taky už nestáhne. Takže zatímco jste se mohli ve 20, nebo i v 35  letech vyžrat o 20 kilo v offseason, abyste nabrali nějaké to kilo svalů, a přesto jste měli na soutěži pokožku napjatější než rodinný rozpočet číšníka v koronapauze, teď budete mít kůži na břichu jak Šarpej na tlamě. Můžete mít břišáky jak pánbůh, ale stejně to bude vypadat hnusně. Proto musí být závodník v Masters pořád v relativní formě. Což jde kupodivu dobře. Tedy pokud jste vhodný somatotyp.

Je známo, že stárnutím se metabolismus zpomaluje. Zhoršuje se využití živin, látkové přeměna je pomalejší. Proto musí v jídelníčku vyhrát kvalita před množstvím. Já mám kliku. Za mlada jsem se musel ke kilům svaloviny doslova prožrat. Bylo mi z toho blbě, furt jsem jenom žral, funěl a žral.. Dneska ne. Pohodička. Stačí mi zachovat 2  g bílkovin na kilo, 300 g sacharidů a sem tam nějakou tu nezdravou dobrotu. Udrží mě to ve formě, aniž bych hubnul, nebo naopak přibíral. Horší to mají borci, kteří nabírali dříve snadno. Ty to teď prostě musí hlídat a jakmile přijdou náznaky sádelnatosti, nasadit lehčí dietu a vrátit se do požadované formy. 

DOPLŇKY

Pokud si myslíte, že se od rána do večera cpu suplementy, musím vás zklamat. Nebo potěšit, nevím. Každopádně poslední protein („obyčejný“ WHEY100) jsem si pořídil před měsícem a půl, a ještě mi zbývá minimálně ¼. Dělám si 1, maximálně 2 koktejly denně, ale někdy ani to ne. Souvisí to s tím, co jsem napsal předtím. Už nemusím do sebe cpát kvanta živin. Čeho tady ale mám přehršel, jsou Breaky, které si dělám každý den k svačině, a hlavně všelijaké NO produkty. Arginin teď vystřídal můj nový miláček Citrulin, Agrezz, HellGel, nebo HellNox jsou stálice mého výběru. Proč? Nedokázal bych snad bez nich odcvičit? Ale jasně, že jo. Ale s nima je to lepší. Mnohem. Klíčem k nějakému progressu u staršího cvičence je to, že ho to musí bavit. O tom jsem přesvědčen, neboť klasické motivace (sportovní kariéra, dobré umístění na prestižních soutěžích, obdiv náctiletých děvčat atd..) už prostě nefungují. Naopak vnitřní pocit uspokojení z napumpovaného svalstva, které nabývá na pevnosti, funguje vždycky. A o to tady jde. Pokud vás trénink bude bavit, nebude pro vás fyzickým utrpením, výsledky se dostaví. Tak ve čtvrtek na viděnou…