Vzal jsem váš návod vážně a takhle to dopadlo...

Autor: Pavel Vacek

Extrafite,

hele, už toho mám dost. Už tejden tady píšu jakože dopis, protože už jsem hoodně naštvanej na toho vašeho pisálka. Ale jakože hodně, jestli mi rozumíte. Nebudu to tady vokecávat jako ten váš seschloň, ten rádoby vtipálek a spisovatel, nebo co to vlastně je, prostě myslím Vacka, kterýho byste měli vyhodit a to teď hned, protože jsem vytočenej, jak už jsem napsal. Takže mi jde o to, že jsem si před 14 dny přečetl na facebooku nadpis, https://www.extrifit.cz/cs/blog/clanok/jak-se-stat-fitnesskretenem-2-na-dovolene-, což mě smrtelně urazilo. Jak můžete na vašich stránkách urážet něčí víru? Slovo kretén ve spojení s fitness a dokonce dohromady. To je jak pořádat zabijačku před mešitou., to je provokace a skandál. Takže jsem si to začal číst, jakože vám tam napíšu pěkně vostrej koment, akorát že mě to zaujalo, protože to byl supráckej návod, jak se stát středem pozornosti, aby si mě všichni všimli, a to já přesně chci. Je mi totiž 17 roků, kluci z gymu říkaj, že mám talent a že jednou budu určitě mistr olympiáda, a to já taky chci, a tak koukám na rady na jůtůbu, takže jsem tam poslal ten tren a meťák a tesťák, protože nejenom že jsem hodně svalnatej, ale jsem taky děsně chytrej a tak koukám na stejně chytrý kluky a teď už vím, že bez toho to nejde, viď. Takže jsem si četl to povídání, což nebylo jednoduchý, protože jsem četl naposled v osmý třídě a pochopil jsem, že se tím musím řídit, když už mám tu největší sbírku aesthetic tílek ve městě. Akorát jsem nepochopil, proč tam pod tím článkem posílaj lidi ty gebící smajlíky. Takže i když jsem byl nejdřív vytočenej, jak motor Dacie mýho fotra, když jedeme proti větru, tak pak už jsem se na toho vašeho pisálka tolik nezlobil. To až potom.

Ale k věci, že jo. Takže jak jsem se dočetl, musel jsem odletět v tílku a gorilla botkách, což nebyl problém, páč těch mám několik a střídám je podle barvy elasťáků. Nejradši mám maskáčový, protože v těch vypadám děsně drsně, protože nic drsnějšího, než chlap ve flekatých punčocháčích prostě není. A navíc na nich nejsou vidět fleky, když se pochčiju. Samo po legday, že jo, jak jsem úplně nadoraz, viď. Hardcore, že jo. A to se mi teď hodilo, protože mě napadlo, že bych to moje odbavení pozvednul ještě o level výš. První dojem uděláš jen jednou, že jo. Takže když jsem si šel ulevit, oklepával jsem si pinďoura o hodně dýl a rychlejc, abych byl pořádně napumpovanej všude, když už budu v základním postoji procházet tím aparátem, co se před ním vyhazujou flašky s vodou a pak to skenuje penis a bicáky. Zabralo to. Všichni se na mě přišli podívat.

V letadle už to byla pohodička. Jel jsem podle návodu a musím říct, že to začalo fakt zabírat, protože se na mě všichni otáčeli a koukali, co to s nima letí za frajera, že jo. Tak jsem pustil do Beatsů pořádný motivační songy, nasadil je jen tak napůl hlavy, aby to bylo pořádně slyšet, a to byste čuměli, jak si všichni pokyvovali hlavama. Akorát máma říkala, že spíš těma hlavama kroutěj do stran, ale vona ví hovno, jaký gesta se teď používaj, že jo. Hlavou kroutila i letuška, když jsem se jí vyptával, jakej maj glykemickej index ty bagety za třistapadesát tisíc, nebo tak nějak, a jestli jsou ty okurky v nich Bio…

Pak jsme se doplahočili do hotelu, kde jsem se jako první optal, kde mají to fitko, co ukazovali v letáku a voni mě zavedli do místnosti, kde byl jeden rotoped, co se na něm udržoval ve formě ještě Lenin a asi tři jednoručky z Kauflandu ve slevě. To mě dost vytočilo a chtěl jsem uvláčet toho hotelovýho poskoka za tím kolem, než mi po dvaceti minutách došlo, že to stojí na místě, ať šlapu, jak šlapu. Tak jsem se mu aspoň vysmál, že má nemoderní tepláky, hňup jeden. Ale aspoň jsem shodil ňáký ty kalorie, takže mě to hodilo víc do klidu, když mi vykoukly břišáky. Takže jsem si to harampádí nějak hezky poskládal a nasekal asi 650 fotek, jako že #gymlifesummer že jo a makáme a #nocompromise a tak. Pak už jsem tam nebyl.

Soustředil jsem se na ty další věci a tady mi právě pomalu začalo docházet, že ten váš kašpar a to nemyslím toho Tomáše, kterej už je přehnanej a moc, pěkně kecá v tom článku. Tak třeba to jídlo, jo. Jako já jel fitnesslifestyle, to je jasný, takže nějakou tu mrkev, brokolici, maso bylo tučný, tak jsem se na to vysral, přece jen břišáky jsou břišáky a k tý trávě přihodil ještě bílky a žloutky házel po harantech, co tam furt otravovali a běhali kolem. No a pak mě napadlo, že budu to naše fitnessdobro šířit dál. Jako Ježíš nebo jak to dělaj lidi z televize, že bych kázal, jak maj ty lidi žrát a žít. Dyť jde o jejich zdraví, že jo a navíc mě ten výhled na ty ovary kazil dovču. Tak jsem tam stál a poučoval je, proč se jim klepe brada a potí zátylek, a oni že jsou prý u moře s porouchanou štítnou žlázou a vůbec ne proto, aby s sebou žuchli na lehátko.  Jiný zase povídali, že jim ten slanej vzduch dělá dobře na trávení a podobně. To mě trochu zmátlo, že o sebe ty lidi tolik dbají, zastyděl jsem se, že jsem je podezříval z nenažranosti, a tak jim dal radu, že to kilem hranolků a litrem Fanty asi nevyléčí a chtěl jim to vyměnit za mrkev a oni zase na to, že maj all explosiv a taky se dost explozivně pak chovali. Nakonec přišla nějaká mastná brada, kopla mě do kulí, až mě z toho zabrněly trapézáky a tak jsem toho nechal. Jako morální vítězství ale vnímám svůj hrdinný boj proti propagaci obezity. Propíchal jsem všechny matračky ve tvaru fastfoodu... 

Další blábol v článku byl s tím olejováním se. Jako lesknul jsem se parádně, o tom žádná. Akorát jen chvíli, páč po druhým dnu přišel plavčík, že jsem jim proolejoval bazén tak, že si lidi stěžují, že se nedokážou potopit, a navíc mají pocit, že se koupou ve friťáku. Tak jsem mu musel slíbit, že se budu koupat jenom v moři, ale dělala se za mnou taková ropná skvrna, že kvůli mně začala Greta svolávat další ekodemonstraci. Ještě, že jsem tam nebyl kvůli těm pár tempům, který jsem beztak dělal proto, abych se přifoukl, ale proto, abych ukazoval fitness formu, že jo. Jenže pak přišli nějaký pánové, že jim odtamtud někdo hází prasátka na piloty, co nedaleko přistávaj z turistama a ty kurvy nevděčný, co jsem je snažil ochránit od bídné smrti ucpáním aortou, mě práskli. Takže jsem se musel těch pár posledních dní promenádovat na sucho a fitnessák u bazénu bez oleje je jak fitnesska bez plastiky…

Nakonec jsem to nějak přežil a teď když jsem se z toho vypsal, musím uznat, že to vlastně účel splnilo. Znali mě vážně všichni. Hodně se jich ptalo na můj Insta a jestli bych příště nemohl dát veřejně vědět dlouho dopředu, kdy a kam pojedu. Taky se se mnou hodně lidí fotilo. Nejdřív v hotelu, kam si mě vystavili na takovou zvláštní nástěnku, vedle takových snědých, hodně zamračených týpků s plnovousem, a pak i normálně s tím, že někoho takového nikdy nepotkali a pravděpodobně ani nepotkají. To mi udělalo radost. Jeden rekreant mi dal dokonce triko s nápisem Bigger cretin on vacation, jakože jsem největší po creatinu. To je blbec, co? Každej ví, že po kreatinu přece největší nebudu, no ne…?