Závist si musíš zasloužit

Letos to bylo moje první Fibo v životě. Jela jsem plná očekávání. Těšila jsem se na týden plný zábavy, hlasité hudby, hromady supláčů, spoustu známých fitness osobností a jednoduše řečeno velkou show. Ano, to je přesně to, co se od Fiba očekává. Vlastně se to v dnešní době očekává všude. Lidé vyloženě show vyhledávají a my jim jen dáváme to, o co si žádají. Chtějí vidět něco, co ještě neviděli, chtějí se bavit a rozhodně hledají jakýkoliv důvod, o čem se mohou s kamarády pobavit a pohonit si ego na sociálních sítích. Lidé si ale také rádi “rypnou“ a ještě radši znepříjemňují ostatním věci, které oni sami nemůžou mít, chvíle, které oni nemají možnost zažít. Uvádět vás do děje snad ani nebude zapotřebí, soudě podle komentářů, většina z vás ví líp než my sami, jaké to tam bylo, aniž byste to zažili.

Pokud nevíte oč se jedná, vyrazili jsme do Německa pobavit davy lidí (úspěšně) a schytali jsme za to pěknou řádku nehezkých komentářů.  Čímž se dostávám k jádru věci.  Takže děkujeme všem “hejtrům“ a “chytrolínům“, kteří se nám postarali o večerní zábavu. Vaše komentáře byly k popukání. Doposud jsem si myslela, že závist je z větší části parketa ženské populace. Spletla jsem se a nestačila se divit, když jsem si přečetla kritiku na naši tanečnici Káju. Jakožto naprosto nezaujatá osoba, nemám potřebu se tady někoho zastávat. Všichni jsme věděli do čeho jdeme, všichni jsme věděli, s jakou formou tam jedeme a že budeme vidět na všech fotkách a videích v kraťáscích se muselo počítat. Možná můj článek některé z vás pobaví, možná někteří budou mít další důvod na “hejt“ a třeba si i někteří uvědomí, že bychom se k sobě mohli chovat lidsky a případný kritický názor na věc si občas neuškodí nechat pro sebe, jestliže by měl ublížit někomu, kdo si to nezaslouží.  Kája předvedla obrovskou show a přivedla tak davy lidí ke stánku Extrifit. Zatřásla holým zadkem a světe div se, fungovalo to. V tak obrovské konkurenci stály ty davy lidí u stánku Extrifit a bavili se s námi jako šílení. Tancovali, řvali a skandovali EXTRIFIT. Pak teprve, když jsme si získali pozornost, mohlo začít vystoupení našich kulturistů.

Jakožto žena se mile ráda podívám na pořádný materiál a kus masa, ale pokud vyloženě tito kulturisté nepředvedou do očí bijící show, mou pozornost si pravděpodobně nezískají. Těžko asi náš Pavlík Koukal a Slavoj Bednář budou stát na pódiu a třást půlkami… Možná příště. Nebudeme si lhát, exhibice kulturistů a stále stejné pózy na každém stánku už byla docela nuda. Pokud tedy nedáte lidem něco, co jim vpije do očí nebo něco zdarma, nemáte šanci zaujmout. A tak vás tedy vítám v 21.století, kdy můžeme ukázat zadky, na kterých denně tvrdě makáme, a to asi tak jednou ročně právě na Fibu. Je to stejná situace, jako bych si já stěžovala na dnešní využití sociálních sítí.

Ne, ani mě se nelíbí Instagram plný nahých těl, profily bez smysluplného obsahu a tisícemi “followers“ díky holému zadku.  Ale to je přesně ten druh příspěvku, který si rozklikneš a pravděpodobně mu hodíš srdíčko a příspěvek sportovce, se skvělými výsledky, v teplákovce, bez jediného viditelného kousku holé kůže jen přeskočíš. Můžu si klidně stěžovat na anabolika u vrcholových sportovců nebo na vyšší ceny benzínu. Můžu si to napsat na svůj profil, napsat o tom článek anebo si postěžovat kamarádkám v pátek večer u skleničky. Ale změní se tím něco? Takhle to prostě je. A to je přesně dnešní doba. Děláme jen to, co vy sami chcete. To, co dokáže zaujmout co nejvíce lidí, ať už pozitivním, nebo negativním způsobem. Bavíme se, ukazujeme extrémy, vystupujeme z davu. Ačkoliv jsme se náramně pobavili, bohužel jsme stihli zaznamenat několik nepříjemných a závistivých reakcí, které nás nenechaly úplně chladnými. Velmi mě proto pobavil komentář Kristýny Seidlové: „to je roztomilé, jak na to ještě nejste zvyklí“. Což mě utvrzuje v tom, že čím úspěšnější jsi, tím víc lidí ti to bude chtít pokazit a že závist si prostě musíš zasloužit.