Zkuste chvilku mluvit pravdu a nenávist už přijde sama

Musím pochválit organizátory oslav 17. listopadu s podtitulem, že láska a pravda zvítězí nad lží a nenávistí, že si na promu akce dali tentokrát skutečně záležet. Už týden můžeme sledovat souboj mezi dobrem a zlem, pravdou a lží, a je to vážně napínavý jak příslovečná tětiva luku Robina Hooda. A taky se u toho hodně dozvíme. Třeba já si doteď myslel, že Karel Svoboda trpěl maniodepresivní psychózou, ale nakonec vyšlo najevo, že měl jen blbou náladu, když si šel zastřílet. Souboj pokračuje výjevem, zda  se jel miliardářovic synek opalovat do turistické destinace komfortně na zadní sedačce Audi A8, nebo ho tam dovezli s páskou přes pusu a v kufru oprýskaného žigulíku. Nakonec se ještě dočkáme toho, že Čapí hnízdo není vůbec čapí, ale vrabčí a můžeme si dát další a další kola tohodle pravdomluvného mače. Protože pravdu, jóó tu chtějí znát všichni…

Pravdomluvnost a upřímnost se dlouhodobě pohybuje na vrcholu popularity mezi žádanými vlastnostmi člověka. V nejrůznějších anketách se dozvídáme, že pravdomluvný člověk je vysoce ceněn a upřímnost vnímáme jako ctnost. Častokrát ovšem za předpokladu, že se ta pravda dotýká druhých, protože propast mezi pravdomluvností a nenávistí, po novu hejtem, je užší než panenská štěrbina. No schválně, jak dlouho by vám asi vydrželo manželství, kdyby vás někdo dopodrobna a pravdivě informoval o tom, co o vás říká manželka svým kamarádkám? Jak by vám asi chutnalo, kdybyste partnerce před odchodem do restaurace popravdě odpověděli na otázku, zda nějak nepřibrala? A jakým způsobem by asi probíhal váš další trénink, kdybyste si za rohem vyslechli, jak o vás Pepa říká, že jste sice ukňouraný debílek, ale nikdo jiný v půl deváté ráno cvičit nemůže. Některé informace prostě vědět nemusíte..

…Stejně tak nemusíte vytrubovat do světa, že všichni sypou a že bez toho to v žádném případě nejde. A tak zatímco zbytek republiky vyhazoval kytky do koše estébákům a zároveň aplaudoval Štichům a podobným kariérním komoušům, naše komunita žila víkendovou kauzou Kiro Markopulos. Pokud nevíte, o co jde, musím zkopírovat status od Lukáše Topinky, vynikajícího reprezentanta ČR v kulturistice, který vzbudil neočekávaně velký ohlas. Ten zní takhle:  „Na co si tenhle debílek hraje? Nevyhrál vůbec nic, IQ má jako opice a podporuje 19 letý borce sypat a nakukává jim jak je kulturistika strašně důležitá. A pak to ještě veřejně prezentuje? Kde je teď ADV, která po mě "šlapala" 10 let, kde je ten pan Chlumský a takovéto individua nechává být?“

Jeden z tisíců osobních postojů, který by asi minul mou pozornost, pokud by se pod tím statusem nesešli snad všichni, co ve fitness komunitě něco znamenají. A tak jsem si přečetl názorové defilé od aktuálních Mistrů světa Petra Tatarky a Jana Páleníčka, přes Katku Kyptovou, spoustu dalších reprezentantů a aktérů všech možných federací a glosátorů fitness scény, až po spřízněné duše Kira jako je Tonda Hodan. Má to asi 280 komentářů a já teď jmenoval skutečně jen ty, na které jsem si vzpomněl na první dobrou. Nechtěl bych, aby se někdo cítil uražen, že má jakýsi menší význam. Páč ten největší význam má beztak Kiro, neb o něm to celé bylo. A tak se mu tam různě spílalo a nadávalo a byla to vážně debata k popukání. Stačilo si vzít popkorn a sledovat, jak tam naskakují komentáře. Bez debat to byl rozhodně zajímavější program než tradičně večerní sobotní mix travesti show a maškarního bálu na Nově. Kdybych si chtěl ušetřit dnešní práci, stačilo by použít magickou kombinaci tlačítek Ctrl+C s Ctrl+V, opravit hrubky, přidat asi tak sedmnáct tisíc interpunkčních znamének a měl bych rozhovor roku s českou scénou na téma Kiro Markopulos. Jenže myslím, že by to bylo špatně pojmenované téma. Správně pojmenované by mělo znít: Máme, co jsme si 17. Listopadu vycinkali klíčema a teď se divíme.

Aby bylo jasné, taky nejsem nadšený z tohoto typu videí. Mám problém s tím, že zatímco dřív jste dostali informace od nejlepšího borce v okolí mezi čtyřmi očima, který je předal jen lidem, kteří byli zapálení a chtěli závodit, dnes je předává kdejaký jouda a kde komu. Na ty videa totiž nekoukají jenom zapálení kluci, kteří mají ambice, vychytaný jídelníčky a spoustu znalostí. Takových je u kompu minimum. Drtivou většinu konzumentů těchto edukativních videí tvoří kluci, kteří o cvičení, stravě vědí hovno, za to dostanou zaručenou informaci, "že bez toho to nejde" a kdo trochu vypadá, tak 100% sype. No tak to tam logicky pošlou taky. A že tam zazní informace o možných rizicích? Ále..., koho to v generaci adrenalinových feťáků asi tak zajímá? 

Největší problém s pravdou je ten, že každý má tu svoji, a ještě se dá dobře zpeněžit. Kiro není ani první, ani poslední a rozhodně v tom nejede sám. Ten prvopočátek bych viděl v osobě dnes již zesnulého Riche Piany, který si napálil do paží asi tři litry oleje a pak točil pravdy o tom, jak cvičit biceps. Poté přešel na rozdávání pravdy o steroidech, a když tenhle apoštol pravdy měl dost fanoušků na to, aby ho skvěle uživil prodej mikin, triček a kšiltovek, tak ho klepla pepka a bylo po něm. Tomu se říká pech. Odkazem mu budiž hafo lokálních následovníků, kteří pochopili, že pravda může za předpokladu existence zakázaného ovoce dobře vynášet a pustili se do toho taky. Největší boom tu udělal Filip Grznár a štafetu pak převzali další, lepší či horší, verze.

Mám se za to snad na Kira zlobit? Určitě ne. Jasně, nelíbí se mi to, ale viníkem není Kiro. Ten jen využívá toho, co mu doba přinesla na stříbrném podnose. A využívá toho dobře. Před 29 lety jsme stáli na náměstích v hnusných šedých baloňácích, křičeli cosi o svobodě slova, chtěli jsme cestovat, podnikat, mít se dobře. Kiro si říká, co chce, cestuje, podniká, má se asi dobře. A nám se ty jeho řeči nelíbí, tak využíváme naší svobody slova, abychom napsali, že se nám to nelíbí, ale beztak s tím neuděláme nic. Když se před mnoha lety upozorňovalo na to, že kriminalizací AS se z nich rázem stane něco s příchutí zakázaného ovoce, protiargumentem bylo, že se všichni dealeři do jednoho pochytají a strčí do šatlavy. Takže se pár lumpů chytlo a pak si šla Policie po svých. Výsledkem snahy pana Nekoly, tvůrce zákona o AS, je to, že dnes se o tom točí videa, sehnat bobky je otázkou jediného poptávajícího komentáře na socsíti a náctiletá děcka, co neumí udělat dřep, vědí, kolik mají dávat Trenbolonu. Facebook vás sice blokne, když tam dáte odhalenou bradavku, nebo vyšpulenou zadnici, ale pochválí vás palcema, když se tam budete vypisovat z aplikace AS. A i když tu kvůli zdravotním komplikacím nově prozřelý Petr Vaniš vyhlásil svatou válku všem propagátorům AS, já si myslím, že bez regulace obsahu You Tubu je to akorát ztracená energie. Proč?

Protože kdyby mě bylo 16 let, (a tihle mladí jsou předmětem celého sporu), z Kira bych si ucvrknul do slipů. Být solidně osvaleným cool týpkem s krásnou buchtou po boku, co jezdí nabušeným BMW, je snem každého kluka, který nesní o tom, že bude mít po boku krásného buchťáka. Taky mi bylo 16-let. A taky mi o 30 let starší chlápci dávali dobře míněné rady a taky jsem si myslel, co vy kurva víte, starý páprdové… Mít svou hlavu v době dospívání je normální a hltat svůj o málo starší zhmotněný sen je ještě normálnější. A taky je normální, že si dřív nebo později nabijete hubu. Jak tvrdě a s jakými následky, to teprve ukáže čas. A že to bude dřív než u těch páprdů, to je nepochybné, neboť doba je zrychlená. Každý chce všechno hned, trpělivost nefrčí. Nikomu se nechce čekat na svůj naturální potenciál. Je to škoda, neboť se o fungování vlastního těla nedozvíte nic, což vás bude limitovat, až to tam budete muset házet lopatou, protože jste si vystříleli munici v 17-ti letech na titul, který nikoho nezajímá. Ale co se dá dělat, každý si na to musí přijít sám. Buďme tedy aspoň rádi za ty mlaďochy, kteří naturálně vypadají mnohem lépe než ti věrozvěstové tvrdící vám z monitoru, že bez toho to nejde….