Změňte svou postavu díky lásce

Autor: Pavel Vacek

Pokud jste zavětřili článek, který vám bude radit, že můžete jíst klobásy, abyste pak pomocí svého párečku vypotili nějaká ta kila a zhubli, musím vás předem zklamat. Tenhle článek se bude zaobírat mnohem víc vaší hlavou a srdcem než tělesnými prožitky, ačkoli se to na první pohled nevylučuje. Nicméně, ta titulka je tam jen proto, abyste na to klikli. A teď k věci. Každoročně nás weby od Přírodního kojení po Napíchej do sebe vše, co seženeš zásobují v lednu informacemi, jak se vypořádat se svými předsevzetími. Fitness weby opráší 100x omleté články o dietách, vzpomenou si na všelijaké tipy a fígle, v krajním případě vytáhnou osvědčené recepty babky kořenářky, kterak po sušeném kořenu angreštu zhubnete 5 kilo. Emoční stránkou věci se ale zabývá málokdo. A přitom jsem si s postupujícím věkem uvědomil, že emoční stránka věci a nastavení vaší hlavy, je skutečně klíčem k úspěchu..

Osobně ty novoroční předsevzetí považuji za pitomost. Za pouhý odklad činu. Jistě, pokud se 23. prosince nemůžete nasoukat do posledních kalhot, začít hubnout ten den asi vážně nemá smysl. Pokud tedy nechcete být za asociála a bojkotovat všechna společenská setkání v rodinném kruhu odehrávající se poslední týden v roce. Ale pokud v srpnu hlásí plavčík neočekávaný výskyt vorvaně na pláži pokaždé, když se jdete trochu ošplouchnout, čekat až do posledního prosince nemá cenu. Zkrátka, nemaskujte předsevzetím, že po svátcích zhubnete, fakt, že jste byli stejně tlustí už v létě. Pokud chcete něco změnit, začněte hned.

Ale budiž, Nový rok je přece jen milníkem. Můžeme udělat tlustou čáru a začít znova. Naplánovat si, že odteď se na to vážně vrhneme. Odteď přestanu hulit. Odteď budu hubnout. Odteď chci mít vypracované bicepsy. Odteď za rok budu vypadat jak Sabina Pleváková. A tak dále… Přečtete si, že si máte dát postupné cíle, nastudujete si, co máte jíst, zajistíte si vhodného trenéra, vyberete fitko dle nejlepších referencí, nakoupíte doplňky stravy a v lednu vlítnete do posilovny s obřím odhodláním. Super. Tak jak to, že v únoru už je těch nových cvičenců polovina a v červnu jeden z deseti? Kam se poděla ta motivace, kde je ten sen o postavě Sabiny Plevákové? Fuč. Protože jste se zkrátka nezamilovali…

A to je ta největší potíž s takzvaným fitness, nebo kulturistickým životním stylem. Dělat ho racionálně nejde, na to nabízí příliš mnoho překážek, musíte ho milovat. Neváhám přirovnat vztah s kulturistikou, nebo fitness v případě žen, ke vztahu partnerskému. A toho přirovnání se teď budu chvíli držet. Jak je známo, srdci neporučíš. Můžete si stokrát říct, že Pepan je bezva chlápek, zajištěný, solidní, ale s Jardou, přestože to je občas kretén, se líp šmajchluje. Těžké dilema. To samé je to s vaším novoročním rozhodnutím. Vy na základě naprosto racionálního úsudku chcete změnu. V tom lepším případě vás ke změně vyburcuje negativní emoce. Jste prostě naštvaní při pohledu do zrcadla, kde se slzou v oku marně hledáte tu Mařenku, která měla kdysi nejkrásnější postavu ve třídě. Proto si dáte ty závazky, proto se chopíte činek. Potíž je v tom, že váš první týden je jen jedna velká frustrace. To, co jste si vysnili, jde těžko, a navíc je to zvedání a různé posouvání závaží zábavné jak trhání nehtů. Co s tím?

Zpočátku tomu musíte dát šanci. Na sílu, přes morálně-volní vlastnosti..  Je to už celkem dávno, kdy o manželství nerozhodovalo srdce, nýbrž kalkul, společenské postavení, nebo prostá domluva dvou rodin. V některých částech světa je tomu tak doposud. Zkrátka, pokud má Abdul o tři velbloudy víc, dostane nevěstu. I vaše prababičky se možná vdali za pradědu, protože jejich otec rozhodl, že tamty mají větší kus pole. A pak spolu babka s dědkem vydrželi 50 let. Naučili se mít rádi, dali tomu vztahu šanci. To samé musíte udělat i vy. Dejte tomu aspoň měsíc. Zatněte zuby a vydržte. Po měsíci je tu totiž šance, že si začnete uvědomovat první výsledky. Paže začnou tuhnout, na váze navážíte o pár kil méně a přestože jste trochu rozbolavění, není to úplně nejhorší pocit. Povede se vám nějaký trénink, který vám vyplaví hromadu endorfinů. A tohle všechno způsobí, že si ke cvičení začnete vytvářet emoční vztah. Pokud se vám tohle povede, máte z půlky vyhráno. Je to jako vztah otce s novorozencem. Po porodu se žádný megaemoční vztah se nekoná. Leží to, sere to, blije to a řve to. Z toho mám být na větvi? Ale zakrátko se to začne projevovat, plácat ručičkama, tahat vás za vlasy a žvatlat tata. Máte první společné zážitky, první společné radosti a váš emoční vztah přeroste v bezmeznou lásku na celý život.

Pokud tedy v sobě nenajdete radost ze samotného cvičení, najděte si raději jinou zábavu, ušetříte si tím čas. Stejně by vás dřív nebo později doběhlo znechucení, vyhoření z tréninku a následný jojo efekt biblických rozměrů. To není jen problém začátečníků, to se běžně děje i u lidí, kteří cvičí roky a kteří absolvovali i nějaké závody. Nové kategorie Physique a Bikiny Fitness dali obrovskou šanci lidem, kteří se honí pouze za výsledkem. Na tom by samo o sobě nebylo vůbec nic špatného. Problém je ale v tom, že tou motivací je medaile, lajky na facebooku, srdíčka na Instagramu, a cvičení je jen prostředkem. Cílem má být celá ta novodobá instantní sláva. Slečny, co cvičí měsíc, si zakládají fanpage a denně nás zásobují příběhy z fitka. Kluci nejsou o mnoho pozadu. Kategorie, kde se po pár měsících tréninku a troše štěstí v genetických předpokladech, můžete stát světovými šampiony tomu jenom nahrávají. Tohle ovšem taky může znamenat to, že po pár letech cvičení, tu posilovnu budete doslova nenávidět. Pokud vám ale přináší radost cvičení, máte vyhráno. Sabina Pleváková vyhrála Mistryni Světa a neměla ani profil na Fcb. Podezírám jí z toho, že i teď ho má spíš jen kvůli sponzorským povinnostem. Cvičí, baví jí to a titul je pouhou třešničkou na dortu. Hvězd a hvězdiček už zhaslo mnoho, tyhle stálice budou svítit dlouho. Radost je cvičení, krátkodobé potěšení je medaile. Pokud je tedy cvičení to, co vám přináší radost, výsledky se dostaví vždy.

Lidé obdivují šampiony pro jejich vůli k tréninku a dietě, ale pravda je taková, že oni žádnou vůli k tréninku nepotřebují. Pokud vám něco přináší radost, nemusíte zapojovat nějaké morálně silné vlastnosti. Spousta lidí mě plácá po zádech, že jsem se po 8 letech pauzy dokázal připravit na MS. Že jsem v sobě našel vůli a tak.. Ale je to celé samozřejmě nesmysl. Nikdy jsem nepřestal cvičit, nikdy mě to neobtěžovalo a nikdy jsem se nemusel přemáhat. Žádné sebezapření, žádné dolování posledních zbytků vůle se nekonalo. Naopak, byl jsem jako ten začátečník, který na sobě pozoruje různá zlepšení. Ta cesta mi přinášela radost. Medaile mi přinesla potěšení. Na potěšení jsem zapomněl po třech dnech, na dlouhou cestu jsem se vydal ihned potom.

Bohužel, tahle láska k fitnessu, aby k něčemu vedla, musí překonávat i nejednu potíž. Tou je v tomhle případě jídlo. Je to ta kreténská vlastnost onoho Jardy. Musíte se smířit s tím, že některá jídla holt každý den jíst nemůžete. Na druhou stranu, když dnes vidím, jak fantastická fitness jídla se dnes dají ukuchtit, není to zase taková oběť. Ale co si budeme nalhávat, smažáček, hranolky, zákusky, chlebíčky, všechno je tak strašně moc dobrý, že jo… Musíte se rozhodnout, hra na obě strany většinou k cíli nevede.

Je strašně těžké, ne-li nemožné, poručit si lásku k něčemu. Ještě těžší je odolat nejrůznějším nástrahám. Ale dejte tomu šanci. Protože pokud v sobě objevíte lásku k fitnessu, žádné jojo efekty, žádné návody a moudra už potřebovat nebudete. Nadosmrti už budete vypadat dobře, zdravě a vymezíte se z většinové společnosti, kterou nebaví vůbec nic. A pokud to ten měsíc nevydržíte? Zkuste prostě něco jiného, něco, co vás bude bavit a oddejte se tomu naplno. Není totiž nic horšího než nudný život bez lásky. K čemukoliv..